Opozice neuspěla, kvůli amnestii vládu nesvrhla

Praha – Koaliční vláda premiéra Petra Nečase ve sněmovně přečkala v pořadí již páté hlasování o vyslovení nedůvěry. Pro konec kabinetu hlasovalo 92 poslanců. Proti se vyslovilo 97 poslanců. Mimořádnou schůzi iniciovala sněmovní opozice kvůli novoroční amnestii prezidenta Václava Klause, kterou Nečas coby předseda vlády spolupodepsal. Kritizována byla zejména šíře amnestie a skutečnost, že ukončila řadu vleklých soudních kauz, častokrát spojených s 90. lety.

Kabinet Petra Nečase přežil další hlasování o nedůvěře. Nutných bylo nejméně 101 hlasů. Hlasování předcházela debata, která trvala zhruba devět hodin.

„Nejpravděpodobnějším plánem 'B' by bylo v tuto chvíli předání moci vládě sociální demokracie a komunistů v předčasných volbách. To je luxus, který si tato země v současné době nemůže dovolit,“ uvedl v prohlášení premiér Petr Nečas.

Mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny na dnešek svolala předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS), iniciovali ji poslanci ČSSD. Amnestii vytýkali její šíři, hlavní spor se vede o druhý článek amnestie, který omilostňuje soudní případy trvající déle než osm let; vztahuje se totiž i na tunelářské kauzy z 90. let (mj. H-System, Trend, Union banka). Podle včerejšího vyjádření prezidenta Klause ovšem opozice amnestii pouze zneužila ke své politické hře.

Opozičním poslancům vadilo, že kabinet s takovou podobou plošného omilostnění souhlasil, členové vlády ovšem protiargumentovali, že s výjimkou premiéra a ministra spravedlnosti o připravované amnestii nikdo z ministrů nevěděl. Její podobu ostatně kritizovali i představitelé TOP 09, podle předsedy poslaneckého klubu Petra Gazdíka ale není jedna hádka důvodem k rozvodu.

Pro zachování vlády hlasovali například nezařazení poslanci Jaroslav Škárka, Michal Doktor, Pavel Bém či Jiří Rusnok. Chyběl Milan Šťovíček, který vládu jinak podporuje. Na hlasování nebyli ani odsouzený Roman Pekárek (dříve ODS) a vazebně stíhaný David Rath (dříve ČSSD). Proti hlasoval například Jiří Paroubek.

Sněmovna už nehlasovala o návrhu místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka, kterým by vyslovila „zásadní nesouhlas“ se spornou částí amnestie o zastavení stíhání. Poslanci především hlasy koalice rozhodli o tom, že doprovodná usnesení nejsou při hlasování o nedůvěře přípustná.

Helena Langšádlová (TOP 09)

Vyslovování důvěry nebo nedůvěry vládě by mělo být výjimečným aktem. A vzhledem k četnosti jak často tato opozice vyvolává hlasování o nedůvěře, tak je tento prostředek zneužíván.

Podle ČSSD byla vystoupení členů vládní koalice v rozpravě festivalem alibismu a pokrytectví. „Zcela alibisticky se zachoval jak předseda vlády Petr Nečas, tak ministr spravedlnosti Pavel Blažek, kteří odmítli převzít odpovědnost za rozsah amnestie,“ řekl novinářům lídr sociální demokracie Bohuslav Sobotka.

Hašek: Díky za každé nové ráno, to je teď nové motto vlády

Podle svého statutárního místopředsedy Michala Haška je ČSSD připravena kdykoli znova iniciovat hlasování o nedůvěře vládě. „Pokud vláda udělá vážnou chybu, budeme i po šesté nebo po sedmé hlasovat o nedůvěře,“ řekl Hašek. Opozici chybělo k vyslovení nedůvěry devět hlasů. „Pokud nedisponují dostatečným počtem hlasů, tak je to vždy takové rétorické cvičení,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).

Amnestie ovšem není jen téma pro opozici. Zástupci TOP 09 zopakovali, co už zaznělo ze Strakovy akademie: vláda se bude zabývat pomocí poškozeným v kauzách, které amnestie zastavila. „Dovedu si to představit tou cestou, že jim bude poskytnuta právní pomoc, budou osvobozeni od soudních poplatků a bude možné využití informací ze spisů, které byly vedeny při trestním řízení,“ uvedla Langšádlová. Proti amnestii se množí i oficiální stížnosti. Státní zástupci se brání proti zastavení některých velkých případů, na Ústavní soud zase zamířila stížnost skupiny senátorů.

Velké debaty vyvolala nepřítomnost ministra zahraničí Karla Schwarzenberga při hlasování. Poslanec Schwarzenbergovy TOP 09 Jiří Oliva omlouval prezidentského kandidáta tím, že se v době hlasování účastnil televizní debaty. To ale opozici nestačilo. „To je naprosté pohrdání Poslaneckou sněmovnou,“ myslí si Hašek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motoristé by mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, řekl Turek

Filip Turek (za Motoristy) před jednáním koaliční rady připustil, že by Motoristé mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, který by zastával on. Dál chce řešit i svoji nominaci na ministerskou funkci. Lídři vládních stran mají řešit taky muniční iniciativu. Část poslaneckého klubu SPD nesouhlasí s další koordinací dodávek munice na Ukrajinu. Požadují, aby se na iniciativě Česko přestalo podílet. Chtějí tak vysvětlení od premiéra Andreje Babiše (ANO), který pokračování minulý týden oznámil.
01:02Aktualizovánopřed 1 mminutou

Vláda projedná zřízení zmocněnce pro digitalizaci či rady pro duševní zdraví

Zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost či vznik vládní rady pro duševní zdraví projedná na svém pondělním zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Ministři dostanou také zprávu o naplňování Národního plánu obnovy.
01:30Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 31 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 37 mminutami

D1 na Brno je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná, směr Praha stojí

Dálnice D1 na Žďársku je po nehodách více aut okolo 153. kilometru znovu průjezdná směrem na Brno, uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová. Provoz tam stál přes hodinu. Zavřený je stále směr na Prahu, kde čtyři osobní auta havarovala před 9. hodinou. Ve směru na Brno podle policie havarovalo po 8. hodině šest osobních vozidel, zraněni byli dva lidé.
před 40 mminutami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 3 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 3 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 8 hhodinami
Načítání...