Signatář Charty 77 Petr Hanzlík nemá nárok na náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s akcí Asanace. Hanzlíkovu žalobu na ministerstvo vnitra zamítl Obvodní soud pro Prahu 7 s tím, že nárok je promlčený. Pravomocný rozsudek v související kauze totiž padl v lednu 2004 a Hanzlík vznesl žalobu až v listopadu 2007. Promlčecí lhůta je přitom tříletá. Dnešní verdikt není pravomocný, Hanzlík se proti němu odvolá k městskému soudu.
Hanzlík poukazoval na to, že ho Státní bezpečnost (StB) donutila vystěhovat se s celou rodinou do Rakouska, čímž ho jednak připravila o dům a jednak také o vyšší důchod plynoucí z jeho bývalého výhodného zaměstnání výkupčího pro národní podnik Kara.
„Považuji tyto okolnosti, které provázejí můj osud a zároveň osud mé rodiny, za velmi neobvyklé pro demokratickou společnost. V roce 1982 jsem byl nucen vzdát se rodinného majetku a vystěhovat se z České republiky i s celou rodinou, majetek mi nebyl vrácen. Po 33 letech jsem stále trestán za to, že jsem se komunistickému režimu postavil, jelikož k nápravě do dnešního dne nedošlo,“ uvedl po vynesení rozsudku Hanzlík.
Hanzlík svědčil u soudu proti příslušníkovu Janu Puklickému
Signatář Charty 77 v minulosti u soudu jako svědek vypověděl, že už v roce 1979 či 1980 mu StB jakožto signatáři Charty 77 nabízela vystěhování z republiky a hrozila mu, že pokud neodejde, půjde do vězení nebo na psychiatrii. Poté, co byl několikrát vyhozen ze zaměstnání a jeho syn ze studií, nátlaku podlehl a odešel do Rakouska, odkud se vrátil v roce 1990. Nakonec byl příslušník Jan Puklický uznán vinným - rozsudek vůči němu nabyl právní moci 23. ledna 2004. Promlčecí lhůta je tříletá, Hanzlík tak mohl podat žalobu do ledna 2007. Vznesl ji však až v listopadu 2007.
Ministerstvo vnitra vedle promlčení lhůty namítalo také to, že není subjektem, který by měl případnou škodu hradit. Problematika důchodů prý spadá pod ministerstvo práce, otázku domu v Prostějově by pak prý měl řešit resort financí.
- Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit lidi, kteří nebyli pro režim pohodlní, k trvalému opuštění země. Mezi disidenty, které nějakým způsobem postihla akce Asanace, byli například hudebníci Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, duchovní a písničkář Svatopluk Karásek a herec Pavel Landovský.
