ODS bude mít svého favorita na Hrad koncem června

Praha - Kandidáta ODS pro přímou volbu prezidenta vyberou členové strany na volebních shromážděních v krajích. Znám by měl být do 1. července. Kandidátem se může stát i nestraník, pokud má postoje blízké ODS. Po jednání dnešní výkonné rady ODS to novinářům řekl předseda strany Petr Nečas. ODS pořádá podobné primárky, v nichž hlasují všichni straníci, poprvé.

Prezidentské kandidáty mohou nominovat regionální sdružení ODS, výkonná rada a grémium strany. Uchazeče o prezidentské křeslo mohou navrhovat do 22. dubna. Koncem dubna začnou samotné prezidentské primárky. Kandidáti se budou představovat na veřejných volebních shromážděních v oblastních sdruženích. Volba se odehraje během května a června v devíti volebních regionech. „Bude to opravdu dlouhá kampaň. Vysilující pro jednotlivé kandidáty. Takže jdeme do neznámého,“ říká místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. „Mandát kandidáta, který tím bude vygenerován, bude silný. Předpokládám, že stejně silný bude i u veřejnosti,“ dodává místopředseda Senátu a další možný kandidát ODS Přemysl Sobotka.

Předseda ODS Petr Nečas:

„Váha hlasu předsedy ODS i řadového člena bude v tomto procesu úplně stejná.“

Jenže právě to může být v rozporu: obliba ve straně versus schopnost sbírat hlasy mimo ni. „Otestuje se, jestli takovýto kandidát umí oslovit někoho víc než jenom poslance a senátory. Takže částečně je to také z nouze ctnost,“ myslí si politolog z Masarykovy demokratické akademie Lukáš Jelínek.

Kandidáty občanských demokratů čeká turné po vzoru amerických republikánů. V tom bude klání podobné jako u sociálních demokratů. „Zařadili jsme jak stranického, tak nestranického kandidáta. Proto nebudeme absolvovat klasické primárky, protože to by pro nestraníka byl do značné míry handicap,“ vysvětluje předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Prezidentští kandidáti ODS se během „volebního týdne“ budou představovat na veřejných volebních shromážděních v oblastních sdruženích. Každá oblastní organizace ustaví volební komisi a bude vydávat volební lístky. V tajném hlasování budou moci volit všichni straníci, kteří se členy ODS stali alespoň 60 dní před zahájením primárek. Volit budou na oblastních shromážděních či v oblastních kancelářích. Prezidentské primárky ODS začnou 30. dubna v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, následovat budou další volební regiony. Občanští demokraté budou výsledky z jednotlivých regionů průběžně zveřejňovat. Vítězem bude kandidát, který celkově získá nejvíce hlasů.

Kancelář občanských demokratů
Zdroj: ČT24

Sobotka, Němcová, Tošenovský, nebo někdo další?

Jako možní prezidentští kandidáti se dosud v ODS uváděli především místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Objevilo se také jméno europoslance a někdejšího hejtmana Evžena Tošenovského. Nečas dnes řekl, že v soukromém rozhovoru mu už někteří politici zájem o kandidaturu na Hrad potvrdili, je podle něj ale předčasné je jmenovat. Kandidaturu dnes před novináři nechtěla zatím potvrdit ani Němcová.

Žádný z dosud zvažovaných kandidátů ODS ale podle průzkumů veřejného mínění nyní nemá velké šance v přímé volbě prezidenta uspět. Němcovou by jako novou prezidentku podle agentury Factum Invenio rádo vidělo 6,9 procenta Čechů, Sobotku zhruba tři procenta lidí.

Kandidátem více stran by mohl být ekonom Jan Švejnar. Kloní se k němu část ČSSD i předseda Věcí veřejných Radek John. Švejnar ale konečné slovo ke své kandidatuře zatím neřekl. Pro předvolební debaty počítají sociální demokraté i s Jiřím Dienstbierem. V posledních dnech přitáhl souboj o Hrad také předsedu rozpuštěné Dělnické strany Tomáše Vandase nebo Jiřího Karase – známého odpůrce potratů, který by tak konkuroval v rámci KDU-ČSL Zuzaně Roithové. Kandidaturu už ohlásili i Miloš Zeman, šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková i zatím nejvetší favorit předvolebních průzkumů Jan Fischer.

Více o prezidentské volbě naleznete ve speciální rubrice portálu ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 32 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...