Praha - Snaha policie o hledání pětiletého chlapce, jehož strážnici nakonec našli mrtvého v autě na Mostecku, byla nedostatečná. Myslí si to ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová a předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. Policie podle nich měla zveřejnit fotografie matky i jejího přítele, kteří chlapce údajně unesli. Ti byli také obviněni z vraždy dítěte a skončili ve vazbě.
Vedení policie postup kriminalistů prošetří. Na údajnou neschopnost policie si stěžoval chlapcův otec Roman Rokos. Jan Rokos, kterého soud svěřil do péče otce, byl od srpna s matkou Antonií Staškovou a jejím druhem na neznámém místě.
„Samozřejmě souhlasím s otcem (zavražděného chlapce), že zřejmě snaha o hledání chlapce byla velmi nedostatečná, výsledkem je to, že ho našli zavražděného,“ řekla Baudyšová. Mohly se podle ní také ukázat fotografie matky i jejího přítele a zahájit pátrání nejen po něm, ale i po jeho únoscích - biologické matce a jejím příteli. „Člověk by čekal velice vysoké nasazení,“ dodala.
Se zveřejněním fotografií údajných únosců souhlasí i Vodičková. S fotografií dítěte to tak jednoznačně nevidí. Dítě podle ní nemuselo vůbec chodit ven, jeho vzhled se dá také snadno změnit. „Myslím, že postup policie adekvátní nebyl.“ dodala Vodičková. Otec podle ní sděloval konkrétní skutečnosti, které se daly ověřit. Policie se měla zajímat o to, že v péči matky zemřely dvě batolata a další dítě jí bylo odebráno, uvedla.
Tělo mrtvého chlapce Jana Rokose z Tábora objevili strážníci v pátek večer v osobním vozidle v Českých Zlatnících na Mostecku. V automobilu byli s chlapcem i matka a její přítel. Podle lékaře dítě zemřelo násilnou smrtí.
Podle Vodičkové bylo dítě už v létě svěřeno do péče otce. Sice tu bylo odvolání, ale to na předběžném opatření nic nemění. „Také mě překvapilo, že byl stanovený styk s matkou na celý víkend,“ uvedla Vodičková. Matka totiž už dříve odmítala dítě otci vracet. „Muselo být jasné, že je to riziková matka,“ dodala. Chlapec se měl podle ní s matkou vídat jen za přítomnosti otce, nebo na neutrální půdě.
Otec chlapce od jeho zmizení každý víkend hledal po celé zemi, obával se o jeho život. O pomoc se obrátil i na ombudsmana, stěžoval si na pomalou práci justice a neschopnost policie.
Mostecký případ je podle Baudyšové příkladem toho, že ochrana dětí nemá v České republice prioritu. Práce policie by podle Baudyšové měla být v případech pohřešovaných a unesených lidí akčnější, rychlejší a transparentnější. Baudyšová také poukázala na to, že veřejnost není dostatečně seznamována s průběhem vyšetřování jednotlivých případů. Je tomu podle ní například i v kauze týraných chlapců v Kuřimi.
