Od hlasu k mandátu: volební systém zvýhodňuje úspěšnější strany, nejvíce však vítěze

Nahrávám video

Ve volbách do Poslanecké sněmovny se rozhoduje o obsazení 200 křesel. Poslanci jsou voleni na čtyři roky sice poměrným systémem, hlasy se však na křesla přepočítávají podle tzv. d'Hondtovy metody. Výsledný počet míst pro jednotlivé strany tak přesně neodpovídá podílu získaných hlasů. Systém totiž mírně zvýhodňuje úspěšnější strany a především pak vítěze voleb.

Křesla v dolní komoře se rozdělí mezi kandidáty ze 14 krajů. Počet mandátů přitom není závislý na počtu obyvatel kraje, ale na volební účasti. Zásadní roli hraje tzv. republikové mandátové číslo. To je výsledkem podílu všech hlasů a celkového počtu mandátů, tedy dvou set.

Počet hlasů odevzdaných v kraji se pak dělí tímto republikovým mandátovým číslem, a tak dostaneme počet poslanců pro kraj. V každých volbách se tento počet může – i když mírně – lišit. Záleží na tom, kolik lidí v daném regionu k volbám přišlo.

Hlasy voličů se pak přepočítávají na mandáty pomocí d'Hondtovy volební metody. Do přepočítávání postupují všechny strany, které překročí volební klauzuli a celorepublikově získají alespoň 5 procent hlasů.

Představme si modelovou situaci, v níž pětiprocentní hranici překonaly čtyři politické strany – A, B, C a D. Strany získaly 1 000 000, 650 000, 550 000 a 300 000 hlasů. V hypotetickém parlamentu budeme mít jen pět křesel, které musíme mezi tyto strany rozdělit.

d'Hondtova metoda
Zdroj: ČT24

Při přepočítávání hlasů na mandáty d'Hondtovou metodou se postupuje tak, že se počet odevzdaných hlasů vydělí postupně celými čísly, počínaje číslicí 1, následně dvojkou, trojkou a čtyřkou. Výsledným hodnotám se pak sestupně od nejvyšší přiřazují mandáty, dokud není rozdělen potřebný počet.

Z modelového přepočtu vyplývá, že strana A by získala 3 mandáty, strany B a C po jednom mandátu. Strana D – přestože překročila pětiprocentní hranici – mandát nedostala. Zisk alespoň pěti procent hlasů tedy nemusí automaticky znamenat zisk mandátu. Uvedený příklad také ilustruje, že vítěze voleb metoda mírně zvýhodňuje. A to tím víc, čím větší má náskok oproti soupeřům.

Aby strana získala mandát, musí celorepublikově získat 5 procent hlasů. Neplatí ale, že musí tuto hranici překročit v každém kraji. Příklad z roku 2006: KDU-ČSL získala mandát v Praze, i když jí dalo hlas jen 4,84 procenta voličů. Důvod? Praha je velký volební obvod, ve kterém se rozděluje hodně mandátů, pětadvacet, takže „zbylo“ i na menší strany. Naopak v malém Libereckém kraji s pouhými osmi mandáty v témže roce nestačilo Straně zelených na zisk křesla ani 9,58 procenta hlasů. 

  • Způsob přepočítávání hlasů na mandáty v poměrných volebních systémech. Autorem metody je belgický právník, obchodník a matematik Victor d'Hondt, který ji představil v roce 1878. V Evropě je nejrozšířenějším typem, používá ji více než dvacet států. Ve světě ji pak využívá třeba Japonsko, Izrael, Turecko, Kolumbie nebo Argentina.
  • V Česku se pro volby do Poslanecké sněmovny používá od roku 2002. Už od roku 1990 se používá v obecních volbách, od vzniku krajů (2000) v krajských volbách a od vstupu do EU (2004) také ve volbách do Evropského parlamentu.
  • Metoda je méně proporční než jiné (např. Sainte-Laguë, Hareova, Hagenbach-Bischoffova a Imperiali), napomáhá větším stranám na úkor menších.
  • Podstata metody spočívá v tom, že se počet hlasů pro každou stranu jednotlivě dělí postupně čísly ze stanovené číselné řady (tzv. volební dělitel), počet vypočtených podílů je limitován počtem kandidátů této strany.
  • Tyto podíly se posléze seřadí od nejvyššího k nejnižšímu a vznikne tak řada tolika podílů, kolik se v daném volebním obvodu rozděluje mandátů. Mandáty se přidělí stranám v pořadí, v jakém jsou seřazeny hodnoty „jejich“ vypočtených podílů hlasů.
  • Hlavní modifikace d'Hondtovy metody se od sebe liší použitím řady čísel, kterými se hlasy postupně dělí. Pro volby do sněmovny, Evropského parlamentu a komunální volby se používá řada 1, 2, 3, 4. V krajských volbách je prvním dělitelem 1,42.
  • Zdroj: ČSÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
13:14Aktualizovánopřed 9 mminutami

Klempíř chce nejprve probrat Evropský akt o svobodě médií, až pak poplatky za ČT a ČRo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se domnívá, že jednání o změně financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by nemělo pokračovat, dokud poslanci nezačnou projednávat implementační zákon k Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA).
před 26 mminutami

Skoro polovina Čechů považuje agresi Ruska vůči NATO za pravděpodobnou, zjistil průzkum

Že Rusko v nejbližších měsících uskuteční agresivní akci vůči některé ze zemí NATO, považuje za pravděpodobné 49 procent Čechů, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Vojenskou pomoc Polsku v případě ohrožení by podpořilo 84 procent Čechů, zatímco pobaltským státům by poslalo pomoc 69 procent dotázaných, uvedl průzkum.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o protestu na Letné i situaci v ODS

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o protestním shromáždění na Letné, kde stovky tisíc lidí vyjádřily podporu veřejnoprávním médiím. Věnovali se i situaci v ODS, kde někteří regionální členové kritizují vedení strany kvůli propadu preferencí, ztrátě primátorských postů či nejasnému programu. Probrali také mírová jednání v Abú Dhabí mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, jejichž výsledkem byla rozsáhlá výměna zajatců. Konala se i debata evropských lídrů v Dublinu a hovory americké delegace v Kremlu. Zmínili i výroky ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o sportovkyních. Pozvání přijali publicista a spisovatel Jan Vávra, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, strategická manažerka spolku Díky, že můžem Hana Strašáková, novinář a kastelán Matěj Stropnický a literární historik Martin C. Putna, který debatu zhruba v polovině opustil. Pořadem provázel Petr Obrovský.
před 5 hhodinami

Babiš nezvažuje, že by vyhověl požadavkům z demonstrace na Letné

Premiér Andrej Babiš (ANO) nezvažuje, že vyhoví požadavkům spolku Milion chvilek z nedělní demonstrace na Letné na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny a na odebrání ministerstva obrany hnutí SPD. Řekl to v pondělí ráno před odletem do Izraele. Na nedělním protestu na pražské Letné se podle organizátorů shromáždilo 350 tisíc až 450 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

VideoNa zrušení poplatků je široká koaliční shoda, říká Nerušil. Grolich chce záruky nezávislosti

Vláda by podle poslance Josefa Nerušila (SPD) neměla stáhnout návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu, protože je na něm široká koaliční shoda. S tím nesouhlasí hejtman Jihomoravského kraje a senátor Jan Grolich (KDU-ČSL), zmínil vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který avizoval změny v předkládaném zákoně. Grolich mimo jiné vyzval k zárukám nezávislosti obou médií. Po shromáždění na pražské Letné, kde lidé protestovali proti změně financování veřejnoprávních médií, Nerušil prohlásil, že „rozhodují volby“ a některá část společnosti se dle něj odmítá s výsledky voleb smířit. Grolich reagoval, že opozice „nevybízí k žádnému násilí, žádnému převratu, žádnému omezování výkonu vlády“. Duelem ČT24 provázela Tereza Kručinská.
před 5 hhodinami

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 7 hhodinami

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.