Praha – Přibližně 6 300 Čechů žije s transplantovaným orgánem. V loňském roce darovalo orgán 83 lidí, nejčastěji svému příbuznému. Vedle toho lékaři transplantovali orgány také od 218 zemřelých. Přesto je dárců v ČR pořád málo a na transplantaci u nás čeká zhruba 1 100 lidí, nejčastěji potřebují ledvinu, následují játra a srdce.
Pravidla každého dárcovství, převozu i samotné transplantace jsou přesně stanovena podle daného orgánu. Různé jsou i šance na úspěch. Nejdelší tradici má u nás transplantace ledvin, která je také nejčastější výměnou orgánu. Čeští lékaři vymění ročně na 380 selhávajících ledvin za zdravé. Ledviny mohou pocházet jak od živého, tak od mrtvého dárce. „V případě ledvin nejde o život zachraňující výkon, ale o život prodlužující výkon,“ vysvětluje doktor Ondřej Viklický z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Na druhou stranu v případě transplantace srdce jde vždy o záchranu života. Čeští lékaři jich za rok vymění přibližně čtyřicet. Cesta od dárce, který prodělal mozkovou smrt, k příjemci musí být co nejrychlejší. „Musí to být do čtyř hodin od přerušení krevního oběhu dárce. Doba končí tím, že je obnoven oběh u příjemce,“ dodává Eva Pokorná, vedoucí transplantačního oddělení IKEM. Dárce i příjemce navíc musí mít nejen stejnou krevní skupinu, ale také srovnatelnou váhu.
Není bez zajímavostu, že IKEM nedávno oslavil 30 let života muže s transplanovaným srdem, který je pátým nejdéle žijím pacientem s transplantovaným srcem na světě.
Plíce se většinou odebírají také od mrtvých dárců, ti žijící totiž mohou darovat pouze jejich část. Tato transplantace je ale jedna z nejkomplikovanějších a má také nejméně vhodných dárců. „Je to proto, že plíce velmi často ztrácejí svoji funkci tím, jak je pacient na ventilátoru. V důsledku intenzivní péče má záněty a otoky plic a proto se nedají plíce použít,“ vysvětluje Robert Lischke, přednosta 3. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.
Dárcovství není v rozporu s vírou
Dárcovství orgánů podpořil na konferenci v pražském IKEMU také primas český kardinál Dominik Duka, který promluvil k lékařům a poděkoval dárcům a jejich rodinám. „Darování orgánů vychází z principu přikázání lásky… Můžeme aplikovat Ježíšova slova: Největší lásku má ten, kdo dává život za své přátele, tady je to v přeneseném slova smyslu… a druhý moment je, že to, co chceš, aby jiní činili tobě, to čiň ty jim,“ řekl kardinál.
Podle představitelů církve tedy nejsou transplantace v rozporu s vírou. „Odkaz na to, že oni nebo někdo z jejich blízkých se nestali dárcem z náboženských důvodů, opravdu nemá opodstatnění,“ dodává Pavel Trunečka, přednosta Transplantcentra IKEM.
Transplantovat se dá kostní dřeň i část obličeje
Vedle jednotlivých orgánů dokáží chirurgové udělat i tak specifickou výměnu, jako je transplantace kostní dřeně. Dárcovské krvetvorné buňky dostane příjemce v transfúzi, a ty se pak uvnitř v kosti samy uchytí. Pokud jde o různé tkáně, může nastat i situace, kdy je příjemce sám sobě dárcem. Protože se mohou tkáňové štěpy uchovat a upravovat, jsou tyto výměny velmi rozšířené.
Zcela samostatnou kapitolou je pak náhrada obličeje, která je výsadou elitního týmu Bohdana Pomahače. Kromě samotných transplantací se teď ale světoví odborníci snaží najít především způsob, jak lépe a u víc příjemců zabránit tomu, aby imunita nový orgán odmítala.
Medicína stále postupuje ve svém výzkumu a podle odborníků se brzy budou provádět výměny i dalších orgánů. Například čeští lékaři se připravují na premiérovou transplantaci tenkého střeva.
