Ústí nad Labem - Hlavní hygienik Michael Vít v Otázkách Václava Moravce potvrdil, že 23. listopadu začne první vlna očkování proti prasečí chřipce. Přednostně by měli očkování dostat chroničtí pacienti a pracovníci zdravotnických zařízení. Vít také v Otázkách prohlásil, že Česko má možná k dispozici novou léčebnou metodu, která by mohla pomoci těžce nemocným lidem, kteří se navíc nakazí prasečí chřipkou. Stav pacientky s prasečí chřipkou, která od pondělí leží v ústecké Masarykově nemocnici, se nezměnil a je velmi vážný. Pětatřicetiletá žena je v umělém spánku a stále za ni dýchají přístroje. Žena byla těhotná, lékaři proto museli kvůli jejímu kritickému stavu předčasně provést císařský řez. Dítě je v inkubátoru, virus A(H1N1) se u něj zatím neprokázal.
V Česku zatím na prasečí chřipku zemřeli dva lidé. Koncem října zemřela v karlovarské nemocnici na komplikace spojené s prasečí chřipkou jednatřicetiletá žena. V pátek pak v ostravské nemocnici podlehl nemoci muž ve středním věku. Oba byli těžce nemocní a virus u nich způsobil zápal plic. Ve čtvrtek také zemřel muž s virem prasečí chřipky v pražské vinohradské nemocnici, jeho stav byl ale vážný kvůli leukémii.
Kvůli chřipce jsou z preventivních důvodů uzavřeny některé školy nebo platí zákaz návštěv v nemocnicích. Nejnověji k tomuto kroku přistoupila nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Od pondělí bude zákaz návštěv platit také v Oblastní nemocnici v Jičíně. Podle hlavního hygienika Víta bylo toto rozhodnutí od ředitelů nemocnic logické a správné. Královéhradecký kraj sice hlásí kolem 1 600 nemocných na sto tisíc obyvatel (hranice pro epidemii je 2 000 nemocných), podle Víta ale šlo o mezitýdenní nárůst přes dvacet procent.
Vít: Epidemie chřipky, ať pandemická, či sezonní, je neodvratná
Počty onemocnění prasečí chřipkou se v Česku v uplynulém týdnu téměř zdvojnásobily. Země se blíží hranici 500 nakažených pacientů. Podle Víta přijde epidemie v půli či koncem prosince. Chřipka zatím neřádí napříč republikou, nejvíce nemocných je v Karlovarském, Středočeském, Královéhradeckém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Právě na Moravě a v Karlovarském kraji je většina z uzavřených škol.
Očkování začne za osm dní
Očkovat proti prasečí chřipce se v Česku začne 23. listopadu. V první vlně by mělo dorazit kolem sto tisíc vakcín. Očkovat se přednostně začnou chroničtí pacienti a pracovníci zdravotnických zařízení. Měli by být proočkováni během jednoho týdne. Podle Víta lidé u nás očkování příliš nevěří a bojí se, že kombinace očkování proti prasečí a běžné chřipce jim v těle nevytvoří dostatečné protilátky.
Hlavní hygienik Michael Vít: Je 10x vyšší riziko, že člověk zahyne na dálnici, než že bude mít vedlejší účinky očkování
„Riziko vedlejších účinků u pandemické vakcíny je dnes odhadnuto na jeden vedlejší nebezpečný účinek na milion očkovaných, tedy jestliže uvažujeme, že budeme očkovat jeden milion obyvatel ČR, tak to riziko závažných onemocnění je u jednoho očkovaného… Praktici jsou dobře připraveni a mají chuť se s touto pandemií poprat.“
Očkovat se podle původních plánů mělo už na začátku listopadu. Česká lékařská komora ale v pátek upozornila, že než se s očkováním začne, může být nakaženo tolik lidí, že už vakcinace nebude možná.
V současnosti k očkování přistoupilo celkem 19 zemí světa. Podle infekcionisty Václava Dostála, který byl rovněž hostem Otázek Václava Moravce, se k očkování mělo přistoupit dříve, třeba už v říjnu - tedy ještě předtím, než se začaly počty lidí s chřipkou zvyšovat. To ale Vít odmítá. Stát totiž neměl potřebné množství vakcín, k dispozici bylo jen kolem deseti tisíc. Tento způsob zvolili v Německu, kde také měli málo vakcín a ty jim pak došly. Podle Dostála Němci chybu neudělali, protože očkovali lidi žijící v bezpečné vzdálenosti od ohnisek nákazy. V Česku by proto doporučil očkování v těch regionech, kde nákaza zatím tolik není. Oba se však shodli v tom, že přistoupit například k „virtuálnímu“ vyšetření pacientů přes internet, jako je tomu ve Velké Británii, není dobře. „Onemocnění se může zvrtnout v katastrofální průběh, jako systémové řešení bych to nedoporučoval,“ řekl Dostál. Vít se domnívá, že právě toto může být v Británii dílčí příčinou vyšší úmrtnosti lidí s virem prasečí chřipky.
Vážně nemocným by mohla pomoci nová metoda
Vít také řekl, že Česko má k dispozici léčebnou metodu, která by mohla pomoct některým závažně nemocným pacientům nakaženým virem. Dozvěděl se o ní teprve v pátek od kardiochirurga Jana Pirka z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). „Je to metoda mimotělního oběhu, kdy se okysličuje krev, a tím se zvyšuje aktivita v boji proti viru,“ popsal Vít. Metoda podle něj umožní, aby se lépe hojily záněty. Podle Pirka by se dala metoda použít u mladých lidí, kterým virus způsobí závažná plicní onemocnění, nebo u těhotných žen. Příští týden se bude o metodě dále hovořit. Je nutné vyhodnotit data z Austrálie a Nového Zélandu, kde se metoda již využívá. Poté se rozhodne o experimentálním využití metody také v Česku.
