Praha – Devatenáctý listopad 1989 není jen dnem, kdy vzniklo Občanské fórum, které posléze dostalo na Pražský hrad Václava Havla, ale i den, kdy začala porevoluční obnova sociální demokracie. Právě tehdy Slavomír Klaban zakládal přípravný výbor a obnovovací sjezd se konal o pár měsíců později v březnu 1990. Návrat pod názvem Československá sociální demokracie si připomínají i dnešní členové. V Lidovém domě začne v pátek výstava o historii strany, na prosincovém zasedání ústředního výkonného výboru je plánována vzpomínková akce. Porevoluční vývoj ČSSD si připomeňte v následující fotogalerii.
Od 19. listopadu 1989 se sociální demokraté začali scházet v bytě Klabanova kolegy Břetislava Nedbálka. Prvním předsedou porevoluční sociální demokracie se stal Jiří Horák. Za jeho působení ale strana vnímala svou pozici v parlamentním systému jinak. „Měl představu konstruktivní opozice, že sociální demokracie má pomáhat s transformací, nikoliv ji radikálně kritizovat, měl konsenzuální styl politiky, který neoslovil,“ řekl politolog Lubomír Kopeček z FSS Masarykovy univerzity. Hlavní silou politického života té doby bylo Občanské fórum, které bylo značně heterogenní, což posléze způsobilo i jeho rozpad. ČSSD naopak měla tradici, která v českých poměrech táhla. Podle Kopečka, ale „neměla žádnou konzistentní alternativu, kterou by tady prosazovala.“
„Psali nám lidé z celé republiky, že by se chtěli podílet. Byla to krásná a zajímavá doba,“ vzpomínala na rok 1989 Petra Buzková, stále členka ČSSD.
„Přihlásilo se tehdy asi 50 až 60 lidí, a tím vznikla krajská organizace,“ uvedl Vladimír Špidla, co se stalo, když v roce 1989 vydal v jihočeských novinách inzerát.
Jiný styl politiky přišel s Milošem Zemanem, který pomohl sociálním demokratům k cestě na politické výsluní. Využil pro to tvrdé vymezení vůči pravicové vládě, i když první levicovou vládu pod jeho vedením založil na opoziční smlouvě s ODS. Na úspěch si po roce 1989 musela počkat dlouho, ale dnes zůstává nejsilnější politickou stranou klasického typu v Česku.
Obnovená sociální demokracie v devadesátých letech se skládala z různých typů lidí. Byly tu osobnosti, které patřily k politickému uskupení ještě před únorovým převratem (Slavomír Klaban), lidé z exilu (první předseda Horák) nebo přeběhlíci z komunistické strany či národních socialistů, kteří byli součástí Národní fronty. „Zmínil bych Jiřího Paroubka, který vstoupil do sociální demokracie velmi brzy,“ uvedl Kopeček. Ke svému současnému názvu přišla Česká strana sociálně demokratická po rozdělení Československa v roce 1993.
Připomeňte si lídry ČSSD:
- Miloš Zeman
Sociální demokracii vedl od roku 1993. Působil nejprve jako poslanec, poté jako předseda Poslanecké sněmovny a následně jako premiér (1998–2002). Ostře vystupoval proti transformační politice zastávané Václavem Klausem. V létě 2002 odešel z aktivní politiky. V lednu 2003 neúspěšně kandidoval na úřad prezidenta republiky, kde nakonec v přímé volbě o deset let později uspěl. Předtím ještě v roce 2010 krátce působil jako předseda Strany práv občanů.
- Vladimír Špidla
Převzal předsednictví ČSSD po Zemanovi, jemuž ve vládě dělal ministra financí a ministra práce a sociálních věcí. Od roku 2002 byl premiérem, po neúspěchu ve volbách v roce 2004 rezignoval na funkci předsedy vlády i strany a od téhož roku zastával úřad komisaře Evropské unie pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti. Od října 2011 je ředitelem sociálnědemokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie.
- Stanislav Gross
Byl ministrem vnitra u Zemana i Špidly. Ve svých 34 letech se pak stal historicky nejmladším premiérem ČR. Na konci ledna 2005 deník MF Dnes zkritizoval Grosse za nejasný zdroj financování jeho bytu v Praze. Další nesrovnalosti s nákupem domu firmou vlastněnou Grossovou manželkou a vazbu obou manželů na pochybné podnikatele vzbudily demonstrace v Praze a v Brně v březnu 2005. Dále se objevily některé kritické hlasy ohledně regulérnosti jeho studia na pražské Právnické fakultě. Tyto okolnosti vedly ke Grossovu odstoupení. Od svého odchodu z politiky pracuje jako koncipient v advokátní kanceláři.
- Jiří Paroubek
Nejprve působil v pražském zastupitelstvu, poté byl ministrem pro místní rozvoj v Grossově vládě. Premiérem byl jenom v letech 2005 až 2006. Na post předsedy strany rezignoval po květnových volbách do Poslanecké sněmovny roku 2010. Během kampaně před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 se proti Jiřímu Paroubkovi a ČSSD zdvihly veřejné protesty, během nichž zasypaly předsednictvo ČSSD stovky vajíček. Na podzim 2011 opustil sociální demokracii a stal se předsedou nové strany Národní socialisté – levice 21. století. V listopadu 2014 oznámil odchod z politiky, minimálně po dobu dospívání své dcery.
- Bohuslav Sobotka
Předseda ČSSD od roku 2011, předseda vlády od ledna 2014. Začínal jako předseda poslaneckého klubu ČSSD v roce 2001, byl členem zastupitelstva ve Slavkově u Brna a po parlamentních volbách byl v roce 2002 jmenován ministrem financí ve Špidlově vládě, kde navíc zastával funkci místopředsedy vlády. Post ministra financí dále zastával také ve vládě Grosse i Paroubka. Na ministerstvu financí vytvořil poradní orgán složený z liberálních ekonomů, předchůdce pozdějšího NERVu. Řadě firem odpustil nedoplatky daně z příjmů, dodnes však není příliš jasné, proč jim byly daně odpuštěny. Celkově Bohuslav Sobotka odpustil dluhy za 115 milionů korun.
