Praha - Oběti okupace Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy se asi dočkají řádného odškodnění. Návrh Senátu dnes schválila sněmovna a poputuje zpět do Senátu k definitivnímu schválení. Novela má napravit stav, kdy je odškodnění odepíráno lidem, kteří se domohli určité finanční satisfakce již podle komunistických norem. Jim by se celkové odškodnění pouze snížilo o již vyplacenou částku. Stát by na odškodnění neměl vyplatit více než 30 milionů korun. Poslanci také do druhého čtení poslali návrh zákona, podle kterého by mohli řidičák získat v Česku i cizinci bez trvalého pobytu. Stejně tak podpořili i zákon, aby exekutoři platili správě sociálního zabezpečení za poskytování osobních údajů.
„Toto řešení nejlépe zachovává spravedlivý a rovný přístup ke všem obětem okupace,“ uvedl spoluautor předlohy Jiří Liška (ODS). Komunistický občanský zákoník podle něj sledoval pouze materiální aspekt odškodnění. Zákon z roku 2005, podle kterého oběti okupace vojsky Varšavské smlouvy nebo pozůstalí obětí mohou od státu dostat jednorázové finanční odškodnění od 30 000 do 150 000 korun, tak podle Lišky vytvořil nerovnost mezi poškozenými občany co do vyplacené částky. Mnozí žadatelé totiž byli odmítnuti, protože už jednou odškodněni byli.
Senát návrh předložil sněmovně před téměř půldruhým rokem. Poslanci proto v předloze prodloužili o rok do 31. prosince 2010 lhůtu, v níž je třeba o odškodnění požádat ministerstvo vnitra. Jiné změny neprovedli. Normu podpořili poslanci ze všech sněmovních stran vyjma komunistů; dva z nich byli proti, ostatní poslanci KSČM se hlasování zdrželi.
Exekutoři zřejmě budou platit za osobní údaje
Exekutoři možná budou muset platit za žádost o údaje o dlužnících u orgánů sociálního zabezpečení 500 korun. Sněmovna dnes tento návrh ČSSD neodmítla, o což žádala ODS. V souladu s odmítavým stanoviskem Exekutorské komory či bývalé vlády argumentovala tím, že poplatky zvýší náklady na exekuci, které bude muset později uhradit postižený dlužník. Zástupci ČSSD ale namítali, že zatím musí náklady na poskytnutí údajů platit stát. Návrhem chtějí čelit rostoucímu počtu žádostí exekutorů o informace od České správy sociálního zabezpečení, která je musí zatím poskytovat bezplatně. Za rok 2006 to bylo podle předkladatelů 133 tisíc žádostí, loni a předloni už přes 150 tisíc.
Řidičák bude možná pro Čechy bez trvalého pobytu v tuzemsku
Řidičský průkaz by mohli v budoucnu dostávat i občané ČR, kteří v tuzemsku nemají trvalý pobyt. Poslaneckou předlohu Evy Dundáčkové (ODS) podpořili zákonodárci zatím v prvním čtení. Novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích posoudí hospodářský výbor. Ministerstvo dopravy ale varovalo, že návrh by způsobil mezinárodní komplikace. Podle ministra Gustáva Slamečky je neslučitelný s právem EU. Ministr také poukázal na to, že není známo, kolika lidí by se mohl týkat. Mohla by nastat situace, že Česko by vydalo průkaz člověku, kterému jej jiný stát dříve odebral. Evidence neexistuje, uvedl Slamečka.
Dundáčková se odvolává na případ ze své poslanecké praxe. Muž, který žil střídavě v Německu a v Česku, se zapsal v Česku do autoškoly, a přestože zkoušky udělal, průkaz nedostal, protože zde neměl trvalé bydliště. „Zdá se mi to diskriminační,“ řekla poslankyně, která soudí, že předloha není s evropskými směrnicemi v rozporu. Nedostatek, že není evidence lidí s
odebraným řidičským průkazem, by se měl odstraňovat, dodala.
