Praha - Lidé s kombinovaným postižením sluchu a zraku by mohli mít zákon, který jejich postižení definuje. Nebudou tak muset vysvětlovat, k jaké skupině postižených patří. Sami ho označují za průlomový. Zákon schválila vláda a teď ho posoudí poslanci. Česká legislativa na hluchoslepé dosud nepamatovala.
Nový zákon by dal lidem s kombinovaným postižením zraku a sluchu nárok na používání jimi srozumitelné řeči a výuku v ní. Rodičům nabízí bezplatné kurzy, aby se se svými dětmi domluvili. Hluchoslepí budou mít také lepší přístup ke vzdělání. A nejen na úřadech pak budou moct využít bezplatně služby tlumočníka. Ministryně pro oblast lidských práv a národnostních menšin Džamila Stehlíková přiznává, že většina úředníků o této formě postižení nic neví. „Jakmile teď to bude v zákoně, tak se to budou muset naučit,“ míní.
Hluchoslepí používají celkem asi osm komunikačních systémů, každý je jiný. Jedním z nich je takzvaná Lormova abeceda, kdy se pomocí bodů na ruce ukazují jednotlivá písmena abecedy. Hluchoslepý člověk by tak podle Jany Kašparové ze Společnosti pro hluchoslepé LORM měl mít možnost zvolit si, jakým způsobem s ním bude tlumočník komunikovat.
Nový zákon by měl přispět i k lepší evidenci hluchoslepých. Dnes jich v Česku podle odhadů žijí asi čtyři tisíce. Jejich poznávacím znamením je červenobílá hůl. Částečně také díky tomu, že se o postižení málo mluví, jsou někdy hluchoslepí chybně označeni za mentálně postižené. „Bohužel se stává, že lékaři, psychologové nebo pedagogové podléhají zkratkovitému úsudku. Tak jako nejjednodušší, co je napadne u dítěte, které nereaguje, je, že má mentální poruchu,“ dodává Jan Jakeš z Občanského sdružení hluchoslepých VIA.
