Prezident Miloš Zeman jmenoval na Hradě bývalou ústavní soudkyni Ivanu Janů do čela Úřadu pro ochranu osobních údajů. Střídá Igora Němce, který po dvou funkčních obdobích už kandidovat nemohl.
Ivanu Janů vybrali na červencové schůzi senátoři, když jí upřednostnili před inspektorem úřadu Josefem Vaculou. Nominaci devětašedesátileté Janů, která před svým angažmá u Ústavního soudu byla lidoveckou poslankyní a podílela se na tvorbě ústavy, doporučily senátorské kluby KDU-ČSL, ANO a Starostové.
„Chtěl bych říci, že si nesmírně vážím vaší předchozí práce jako ústavní soudkyně a že vaše jmenování do této funkce považuji za optimální řešení,“prohlásil prezident při předání dekretu. Podle Zemana bude obtížné vrátit úřadu společenskou prestiž.
„Myslím, že jde o úřad do určité míry nenápadný, nicméně je klíčový pro demokracii, poněvadž se v jeho rozhodovací činnosti střetávají dvě základní ústavní práva,“ pronesla po jmenování nová předsedkyně ÚOOÚ a zmínila na jedné straně právo na soukromí a přístup k informacím na straně druhé.
Janů ve svém kandidátském projevu v Senátu mimo jiné uvedla, že ÚOOÚ vznikla jako silná nezávislá instituce na ochranu práva na soukromí a že pokládá za potřebné jeho nezávislost udržet. Úřad by měl podle ní zlepšit srozumitelnost výkladu zákona o ochraně osobních údajů a respektovat v praxi rozhodnutí Nejvyššího správního a Ústavního soudu.
ÚOOÚ vznikl před 15 lety, má za úkol především bránit zneužívání osobních dat. Může kvůli tomu kontrolovat veřejné instituce i soukromé firmy, které s těmito údaji pracují. Kontroly mají na starosti jeho inspektoři. Mohou také vést správní řízení o uložení sankce a řízení o přestupcích. Za porušení zákona může úřad uložit až desetimilionovou pokutu a nařídit zničení shromážděných údajů.
- Od listopadu 1993 do února 2002 byla soudkyní a místopředsedkyní Ústavního soudu ČR. Mandát předčasně ukončila poté, co byla v červnu 2001 zvolena Valným shromážděním OSN soudkyní ad litem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v nizozemském Haagu. (Ad litem soudci jsou povoláváni k jednotlivým případům na pomoc stálým soudcům.)
- Podruhé byla soudkyní Ústavního soudu ČR jmenována v září 2004. Svůj druhý mandát vykonávala plných deset let.
- Za dvě funkční období u Ústavního soudu jí rukama prošlo na 3000 spisů, na jejichž základě vyhlásila asi 270 nálezů. Upozornily třeba na protiústavní regulaci nájemného a kritizovaly dlouholetou nečinnost parlamentu ve věci církevních restitucí. Značnou pozornost vyvolal také nález, jímž soud ponechal v platnosti kritizované zdanění fotovoltaických elektráren.
- Za dobu svého působení u ÚS sepsala 67 odlišných stanovisek, v nichž se vymezila proti názorům většiny ostatních soudců. Nesouhlasila například s odmítnutím návrhu na zrušení části amnestijního rozhodnutí Václava Klause. Abolici za podobných okolností označila Janů za „prostou rezignaci na hledání a nalezení pravdy“. Nesouhlasila ani se zastavením řízení o ústavní žalobě na Klause.
- Počátkem letošního roku získala ocenění Právník roku v kategorii Občanská a lidská práva a právo ústavní. Organizátory soutěže jsou Česká advokátní komora a společnost epravo.cz.
- V únoru 1990 byla za KDU-ČSL kooptována do tehdejší České národní rady (předchůdkyně Poslanecké sněmovny) a svůj mandát dokázala potvrdit i ve volbách v letech 1990 a 1992. Pracovala v ústavně-právním výboru, mandátovém a imunitním výboru a ve výboru zahraničním. Zároveň také vedla delegaci Parlamentu ČR v Radě Evropy. Jako členka parlamentní komise se zúčastnila prací na české ústavě. Poslaneckého mandátu se vzdala v listopadu 1993 v souvislosti se jmenováním členkou Ústavního soudu.
