Praha – Nejvyšší kontrolní úřad podá v příštích dnech žalobu, kterou se pokusí dosáhnout zrušení verdiktu o stanovení platů soudců. V Otázkách Václava Moravce to oznámil prezident NKÚ Miloslav Kala. Úřad se nejprve obrátí na obecný soud, ten by potom podle Kaly měl stížnost předat Ústavnímu soudu.
Miloslav Kala již v minulosti rozhodnutí o platech soudců kritizoval a hovořil o stížnosti k Ústavnímu soudu. Nyní upřesnil, že do minulého týdne, kdy byly vyplaceny první platy stanovené podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, NKÚ žalobu podat nemohl, a poté to nestihl kvůli chřipkám a dovoleným. „V průběhu nejbližších několika dnů – nebo týdnů, ať se nedostane na obrazovku, že jsem nesplnil nějaký slib – ta záležitost bude předložena,“ plánuje však nyní Kala.
Platy soudců porostou stále rychleji, varoval Kala
Způsob, jakým se má podle rozhodnutí Nejvyššího soudu vypočítávat plat soudce, považuje Miloslav Kala za nevhodný. „Ústavní soud řekl, že v zákoně musí zůstat koeficient trojnásobek, a teď Nejvyšší soud řekl, že ten základ, ze kterého se to bude počítat – průměrný plat v nepodnikatelské sféře – bude vypadat tak a tak. To jsou dvě čísla, která se navzájem ovlivňují obyčejným součinem,“ řekl prezident NKÚ. Je přesvědčen, že není možné, aby základní platy soudců navždy zůstaly trojnásobkem průměrného platu v nepodnikatelské sféře. Poukázal, že tento průměr roste, a tak zvyšuje i soudcovský základ, a to geometrickou řadou. Výše postavení soudci mají navíc platy ještě násobně vyšší než ti začínající. „Co se stane za dalších pět, deset roků? Učitelé se posunou do 35 tisíc, ale začínající soudce už bude mít 105 tisíc,“ poukázal Miloslav Kala.
Zásah do systému však vzhledem k posledním rozhodnutím není snadný. Šéf NKÚ je proto přesvědčen, že by Ústavní soud měl umožnit zákonodárcům platy stanovit. „Ústavní soud by měl říct základní věc: Na to, abychom nevnímali zásah moci výkonné a moci zákonodárné jako ovlivňování moci soudní, platí tyto a tyto limity,“ míní Kala.
Stát počítal platy nesprávně, rozhodl Nejvyšší soud. Soudci tak dostali přidáno
Spor o platy soudců naplno zažehla žaloba nespokojené soudkyně, která se dostala k Nejvyššímu soudu. Ministerstvo práce a sociálních věcí používalo údaj o průměrné hrubé měsíční mzdě od ČSÚ při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu Nejvyššího soudu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal poté uvedl, že by stát také měl soudcům doplatit to, oč v minulosti kvůli špatnému výpočtu přišli.
Zástupci vlády a justice dospěli 6. února ve sporu o platy soudců a státních zástupců k dohodě. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana soudci a státní zástupci v podstatě opomenou doplatek platů, co se týče trojnásobného koeficientu, stát na druhou stranu doplatí rozdíl v platové základně. Státní rozpočet by to mělo stát zhruba 1,2 miliardy korun.
