Praha – Tři podezřelé rekonstrukce armádních ubytoven a domů za více než 45 milionů korun odhalila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Příspěvková organizace Armádní Servisní vybrala z pěti oslovených uchazečů nakonec dvě firmy. Ty ale získaly nezbytné živnostenské oprávnění jen několik měsíců před výběrovým řízením. Na opravné práce pak najaly další společnosti jako subdodavatele. Ve dvou případech navíc firmy neoprávněně fakturovaly miliony korun. Projekty prověřuje policie.
NKÚ si vzal do hledáčku investice a prodej nepotřebného majetku ministerstva obrany (MO) v letech 2010 až 2013. Zkontroloval 13 investičních akcí za 1,2 miliardy korun a devět prodejů nepotřebných objektů za 566 milionů korun. Kromě samotného ministerstva se kontrola týkala i příspěvkové organizace Armádní Servisní, která hospodaří s bytovým fondem resortu, ubytovnami a dalším movitým i nemovitým majetkem.
K podezřelým projektům patří rekonstrukce ubytovny v Chotusicích. Smlouvu uzavřela Armádní Servisní v listopadu 2009 s firmou, která získala potřebné živnostenské oprávnění teprve v březnu téhož roku.
Přestavba ubytovny měla skončit v červenci 2010, ale technický dozor tehdy zjistil, že si stavitel neoprávněně fakturoval práce za 2,9 milionu korun. „Peníze dodavatel nevrátil a nepokračoval ani v práci, přestože mu do té doby bylo vyplaceno 17,4 milionu. Armádní Servisní odstoupila od smlouvy a vypsala novou zakázku na dokončení rekonstrukce. Ta ale nakonec dokončena nebyla, jak zjistili kontroloři, neboť armáda objekt nevyužívá, a ani s tím v budoucnu nepočítá,“ uvedla k jednomu z podivných případů mluvčí NKÚ Olga Málková. Podobný průběh měla rekonstrukce ubytovny v Táboře.
Ministerstvo omezovalo konkurenci
„Co se týče investičních akcí, které mělo na starosti přímo ministerstvo, kontroloři prověřili osm z nich. U pěti byla navýšena cena, a to až o 19,4 milionu korun. Čtyři akce se protáhly, hlavně kvůli vícepracím způsobeným mimo jiné i nedostatečnou přípravou akcí,“ oznámila mluvčí NKÚ. Kontroloři navíc zjistili, že v roce 2010 zadávalo ministerstvo zakázky u všech kontrolovaných akcí v užším řízení pro pět uchazečů. Pokud se uchazečů o zakázku sešlo více, snižovalo ministerstvo jejich počet losováním. Podle NKÚ tak ministerstvo omezovalo konkurenci i možnost vyjednat výhodnější ceny.
