V kauze dotačního podvodu při výstavbě vědecko-technického parku Nupharo Park uložil ve čtvrtek soud česko-americkému podnikateli Milanu Gánikovi a architektu Antonínu Kantovi 7,5 a 6,5 roku vězení. Podle nepravomocného verdiktu uvedli muži v žádosti o dotaci nepravdivé údaje, a způsobili tak škodu téměř 300 milionů korun. Ze státního rozpočtu šlo 15 procent z této částky, zbytek pokryly strukturální fondy EU. Verdikt po mužích požaduje, aby peníze společně vrátili. Oba se na místě odvolali.
Gánik s Kantou se podle soudu nejpozději v březnu 2010 dohodli na úmyslu neoprávněně čerpat dotace. V dotační žádosti adresované ministerstvu průmyslu a obchodu pak uvedli nepravdivé údaje. Kdyby přiznali pravdu, dotaci by nezískali.
Nupharo Park v Libouchci na Ústecku získal dotaci v roce 2013. Na dokončení areálu se v létě 2015 přijel podívat i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Projekt ale zkrachoval, v roce 2016 byl Gánik odvolán z vedení Nupharo Parku a přišel insolvenční návrh. V lednu 2018 poslal Městský soud v Praze firmu do konkurzu.
„Jednalo by se nepochybně o unikátní, životaschopný projekt schopný jednak generovat zisky, jednak přispět k pokroku ve vědě a výzkumu a také k rozvoji regionu, který to potřeboval jak prase drbání,“ prohlásil předseda senátu pražského městského soudu Lukáš Slavík. „Hlavním důvodem krachu projektu bylo to, že se na něm podíleli obžalovaní,“ konstatoval.
„Je škoda, že obžalovaní tuto naprosto úžasnou myšlenku sami zabili. Chtěli Nupharo Park podojit a při tom se nechtěli s nikým dělit. Kdyby na začátku dali prostor a majetkový podíl drobným investorům a neměli megalomanské plány, které chtěli realizovat za každou cenu, tak jsme se tu vůbec nemuseli sejít,“ pokračoval soudce.
Součástí rozsudku je také osmiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech firem pro oba obžalované. Mužům hrozilo za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU až desetileté vězení. Soud jim uložil o něco přísnější tresty vězení, než navrhoval státní zástupce Jan Kořán, zároveň ale nepřistoupil k uložení navržených peněžitých trestů. Slavík to zdůvodnil tím, že státní zastupitelství podrobně neprošetřilo majetkové a výdělkové poměry mužů.
Politické tlaky
„Jednání obou obžalovaných považujeme za velmi nežádoucí. Máme poznatky o tom, že v průběhu realizace projektu se mohli dopustit dalších trestných činů, které přispěly ke krachu projektu. To by ale vyžadovalo další vyšetřování,“ uvedl soudce a zmínil možné tunelování, o němž mluvili svědci. V souvislosti s Gánikem hovořil soudce o „fušerství“, v souvislosti s oběma obžalovanými pak o přehnaných ambicích, megalomanství vizí a „neuvěřitelné ziskuchtivosti až nenažranosti“.
Soudce zmínil také „nešťastnou politickou situaci“. „Řada hodnotitelů projekt nedoporučovala, ale existovaly politické tlaky a tlaky ze strany poskytovatele dotace na to, aby byl schválen,“ podotkl Slavík. „Kdyby projekt uspěl, nikdo by se v tom zřejmě nerýpal, protože by neexistoval žalobce, a tedy ani soudce,“ poznamenal.
Devětašedesátiletý Gánik se hájil tím, že nepravdivé ani zkreslené údaje neuvedl a že v žádosti uměle nenavýšil zdroje Nuphara. Podle něj jich nebylo zapotřebí, protože měl dostatek silných nadnárodních investorů. Šedesátiletý Kanta zase uváděl, že nebyl žadatelem o dotaci ani jejím příjemcem. „Mým úkolem bylo dokončit územní řízení, získání stavebního povolení a poté jsem pokračoval v realizaci stavební části,“ řekl.
„Pan Gánik byl motorem trestné činnosti, pan Kanta výkonnou jednotkou,“ komentoval to soudce. „Nupharo Park byl prázdná schránka, neměl vlastní prostředky, neměl v podstatě nic, jen myšlenku obžalovaného Gánika. Nupharo nemělo zajištěné žádné financování, mělo doslova holý zadek,“ uzavřel.
Rozsudek mužům ukládá, aby uhradili 255 milionů korun ministerstvu financí a 45 milionů korun ministerstvu průmyslu.
