Nepovedlo se kvalitně naplnit obsah pojmu demokracie, říká Pirát Michálek

Pojem demokracie se nepodařilo naplnit kvalitou, lidé nemají pocit, že politici je dostatečně zastupují. Soudí tak pražský zastupitel za Pirátskou stranu Jakub Michálek. O pražském magistrátu, který díky tučnému rozpočtu přitahuje divné lidi, hovořil pro Fokus Václava Moravce, který tentokrát s podtitulem Budoucnost demokracie mohou diváci sledovat v úterý 8. prosince na ČT24 od 20:00 hodin.

Když jsme se bavili o těch celospolečenských průzkumech, které máme ze Sociologického ústavu – nějaký větší stesk po komunistickém režimu, který je patrný za posledních 10 let – nějaká větší potřeba vlády pevné ruky ve společnosti a tak dále, leze z toho dojem, jako kdyby si 26 let od sametové revoluce lidé demokracie vážili méně nebo že se zvětšuje množina lidí, kteří si ji nepřejí. Proč si myslíte, že se tohle ve společnosti odehrává?

„Já si myslím, že za tu dobu se úplně nepodařilo vybudovat dobrý obsah pojmu demokracie. Že věci, které mají lidé spojené se současným politickým zřízením, úplně není možné označit za ideální nebo optimální demokracii. Deficity jsou natolik velké a lidé si to s tím nechtějí asociovat. Demokracie má být jakýsi pozitivní termín, ale když se pod to dají všechny ty negativní jevy, které fungují v české politice, tak si myslím, že to není něco, na co bychom úplně měli být hrdí. A to může být důvod, proč se lidé odcizují současnému systému. Mají pocit, že současný politický systém je z velké míry vůbec nezastupuje, a volí třeba i profesní politické strany.“

Je chyba v tom, že máme špatné politiky, anebo máme voliče a veřejné mínění, které nedokáže vytvořit takový tlak, aby špatní politici v politice nebyli?

„Já si myslím, že politika je jen jedna součást společnosti. Že jde o problém celé společnosti a že se tam promítají různé společenské problémy. A že se jedná vlastně o takový začarovaný kruh, protože pokud jsou lidé odcizeni od politiky, tak nemají žádnou motivaci se snažit o to, aby se politika nějak zlepšovala. Třeba se do ní sami zapojovat, aktivně na ní participovat, prosazovat nějaká lokální témata, věci, které je zajímají. A nechávají to pak všechno na politicích, nekecají jim do toho a pak jsou také zákonitě zklamáni, co z toho vyjde.“

  • politik, člen České pirátské strany a zastupitel Hlavního města Prahy
  • vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, dál studuje teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě

  • má vlastní weblog, kde se vyjadřuje k politickým tématům
  • spoluautor návrhu na zrušení článku 2 Klausovy amnestie, který podala skupina 30 senátorů
  • kvůli neoprávněnému odpírání informací o přípravě amnestie podal žalobu na prezidenta Václava Klause

Vy jste ročník 1989. Říkal jste, že jste do politiky, do Pirátské strany, vstoupil v roce 2009. To znamená, že vám bylo 20. Jaká byla primární motivace? Co vlastně rozhodne, donutí, přiměje dvacetiletého člověka říct si, jdu do politické strany?

„Musím říct, že mě politika vždycky lákala, politická témata, angažovanost nebo vlastní aktivita v občanském životě. Ale nikdy jsem si nedokázal představit, že bych vstoupil do nějaké politické strany – jako je ČSSD nebo ODS. Tehdy to vlastně byly jen tyto dvě velké politické strany, které dominovaly v politickém ringu, a když vznikla Pirátská strana, byla to pro mě jasná volba. Protože se mi líbilo, že dokázali oponovat demagogii nahrávacího průmyslu a že dokázali přijít s nějakým rozumným náhledem, který nebyl zatížen různými lobbistickými skupinami. No a pak se na to postupně nabalovala i další témata – nejen autorský zákon, ale i třeba transparentní veřejná správa. A podařilo se nám to aplikovat i na města a obce, uspěli jsme v komunálních volbách, takže jsme dotvořili program a dneska má nějakých 30 různých programových bloků.“

A ta primární motivace byla prostě něco s něčím začít dělat? Mluvit o věcech, které vám vadí nebo které chcete zlepšit?

„Asi primární motivace skutečně tkvěla ve snaze podpořit hlavní téma Pirátské strany a pak jsem zjistil, (...) že to vlastně je jediná politická strana, která vznikla zezdola. Že se tam lidé dávají dohromady přes internetová fóra, že tam nejsou žádní bafuňáři, není to žádné politikaření a jsem tam velice spokojen. Nedovedu si představit, že bych přešel do jiné politické strany.“

Je to ten rozdíl mezi Piráty a hnutím ANO, že vy jste vznikli zezdola, jak říkáte, kdežto třeba právě ANO je manažerský nebo firemní projekt? Je tohle to hlavní?

„Rozdílů je víc, třeba nějakých 50 milionů korun, které zainvestoval pan Babiš do své skupiny nebo společnosti, kterou vytvořil. A my jsme, řekl bych, i dobrá parta a o problémech umíme diskutovat, umíme se o nich bavit a pak to dobře funguje i v zastupitelstvech, protože máme dostatečné zkušenosti na to, abychom se o těch věcech bavili racionálně a nebyli jenom jakousi organizační jednotkou nějaké firmy.“

Jak dobře to funguje v pražském zastupitelstvu, protože v roce 2009 vstupujete do politiky, po pěti letech jste tady vedl pražskou kandidátku – uspěli jste, jste v zastupitelstvu. Kdybyste se měl za tím rokem v pražském zastupitelstvu ohlédnout, tak je to vystřízlivění, nebo něco příjemného? Jaký je primární dojem, který vás napadne?

„Já jsem celkem pozitivní člověk, takže to vnímám velice pozitivně. Podařilo se nám utvořit v Pirátské straně v zastupitelstvu velice dobře fungující tým, který je výkonný. Řekl bych, že jsme nejaktivnější opoziční strana. Nabízíme reálné alternativy k tomu, co připravuje koalice. Dáváme i vlastní návrhy, podařilo se nám schválit třeba zveřejňování smluv ještě předtím, než prošel registr smluv, a podobně. Takže mám velmi dobrý pocit z toho, že jsem obklopen lidmi, kterým věřím a kteří pracují, řekl bych, velice oddaně tomu, co jsme voličům slibovali. A jsou i někteří kolegové v zastupitelstvu, kteří jsou vstřícní, diskutují s námi, dá se s nimi pracovat, ale obecná nálada v zastupitelstvu je celkem nepřátelská. Je to takové nepřátelské prostředí, kde se hodně politikaří, a je vlastně divné to popisovat, protože to, že se hodně politikaří, říkají často lidé, kteří sami politikaří nejvíc.“

Řekněte mi úplně na závěr – je podle té vaší roční zkušenosti pražská politika opravdu tak špinavá, jak se sama ona sebe vykreslila za poslední roky, a je to ještě horší, než jste si mysleli? Nebo naopak třeba zjišťujete, že se Praze ubližuje, protože situace na magistrátu zdaleka není tak hrozná, jak ji třeba média popisují nebo jak se o ní mluví?

„Je to hrozné a tady jsme se ani zatím podle mého názoru nedostali do situace, že bychom se věcně bavili o jednotlivých problémech, že bychom o tom diskutovali a snažili se najít nějaké nejlepší řešení. Často není ani jasné, jak vůbec vznikají ty nápady, které se objeví. A myslím si, že to není tak hrozné jako za Pavla Béma, kdy by tady vládla jedna politická strana, ale bude trvat nějaký čas, než se tady politika vyčistí. Protože pražská politika je o hodně penězích a přitahuje hodně divné lidi.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna bude znovu schvalovat pravidla zaměstnávání úředníků státu, která vetoval Pavel

Sněmovna bude znovu schvalovat nové podmínky zaměstnávání státních úředníků. Očekává se, že koaliční většinou zřejmě přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla. Ten se obdobně jako opozice obává zejména „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Rovněž tuto předlohu vládní tábor s největší pravděpodobností potvrdí.
před 17 mminutami

V Hradci Králové povládne trojkoalice v čele s HDK a TOP 09, řeší se přistoupení ODS

V Hradci Králové povládne trojkoalice ve volbách vítězné koalice Hradeckého demokratického klubu (HDK) a TOP 09 s koalicí Pirátů a Starostů a sdružením Změna pro Hradec, Zelení a KDU-ČSL. Kandidátkou trojkoalice na primátorku bude dosavadní primátorka Pavlína Springerová (HDK). Strany ještě budou řešit, zda se čtvrtým členem koalice stane ODS, uvedli představitelé HDK a TOP 09. Tři strany mají v sedmatřicetičlenném zastupitelstvu 20 mandátů, s ODS by koalice měla 24 křesel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U Přerova se zastavil provoz vlaků kvůli možnému poškození trakčního vedení

Na železničním koridoru u Přerova byl kvůli možnému poškození trakčního vedení zhruba tři čtvrtě hodiny zastaven provoz. Stav trolejí prověřovali technici Správy železnic. Kolem 21:45 byl obnoven provoz po jedné koleji a o půl hodiny později už omezení skončilo. Informoval o tom mluvčí správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 7 hhodinami

Ve volbách letos uspělo více mladých

V letošních komunálních volbách oproti předchozímu hlasování narostl počet úspěšných osmnáctiletých kandidátů. Celkem je nových zastupitelů přes 61 tisíc. Voliči dali důvěru hned 26 nejmladším uchazečům.
před 7 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 7 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.