Jana Hamáčka zná klasický volič ČSSD spíše méně, upozorňují v pondělí komentátoři. Na první pohled nekonfliktní Hamáček je ale ostřílený vyjednavač. A přesně tohle bude strana potřebovat, až se pod jeho vedením pustí do jednání o vládě s hnutím ANO.
Právě dosavadní nevýraznost Hamáčka je podle komentátora deníku E15 jeho předností. „V čele partaje bude stát spíše konsenzuální a méně vyhraněný typ politika schopný proplouvat diskuzemi bez velkých gest a vyhrocených názorů a po svém boku bude mít ‚zlého muže‘ inklinujícího k podbízivé a líbivé zjednodušující interpretaci složitých problémů. Tak jako měl decentní Bohuslav Sobotka svého Milana Chovance s puškou přes rameno, bude mít Hamáček svého Zimolu,“ píše E15.
Komentář Deníku si naopak všímá toho, že nevýrazný Hamáček je ostřílený politik: „Je zkušený vyjednavač, byl úspěšný volební manažer, při nedávném výběru místopředsedy sněmovny získal největší počet hlasů. Prezidenta respektuje, ale rozhodně by ho nenapadlo se Zemanovou pomocí zachraňovat ČSSD. Natož s ním stát na holdovacím pódiu vedle Tomia Okamury.“
Podle sloupku Lidových novin (LN) je Hamáček jednoznačně to nejsolidnější, co může ČSSD nabídnout, otázkou ale je, zda bude solidnost stačit, když konkurencí strany v oslovování starších a méně vzdělaných voličů je šéf ANO Andrej Babiš. „Bude se muset vypořádat s otázkou klasického voliče ČSSD, který dění sleduje jen přes občasné zprávy komerčních televizí: Kdo je to ten Hamáček?“ píšou o novém předsedovi sociálních demokratů LN.
Podle Hospodářských novin čeká nového šéfa strany „vůbec nejtěžší zkouška“, když bude muset s pouhými 15 poslanci vyjednávat s ANO o zastoupení ve vládě tak, aby sociální demokracie získala v podzimních komunálních a senátních volbách stovky tisíc ztracených voličů. Jednat přitom bude muset vedle Babiše také s prezidentem Milošem Zemanem a svým soupeřem v boji o předsednické křeslo a později zvoleným statutárním místopředsedou strany Jiřím Zimolou, upozornil autor textu.
Zemanova vystoupení na sjezdu ČSSD, v němž stranu nabádal k jednání s ANO o vládě bez přímé účasti sociální demokracie, si všímá komentátor deníku Právo. „Služba Babišovi výměnou za neviditelná místa náměstků by byla zkáza ČSSD a někteří delegáti to říkali v diskusi přímo,“ píše se v komentáři.
I podle Hamáčka by účast ve vládě měla být na úrovni ministrů. Podle komentátora Práva je ale otázkou, jak nechat vlka Babiše nažrat a zachovat oranžovou kozu celou, když ČSSD má jednat s ANO o vládě a zároveň, jak znělo sjezdem jako základní myšlenka, se musí vrátit k důvěryhodnému hájení svých voličů.
Komentátor Deníku Referendum Patrik Eichler se domnívá, že by pro stranu bylo lepší soustředit se na sebe sama než na vstup do vlády. Hamáček totiž sedí v čele rozdělené partaje, řekl ČT Eichler. „Opakuje se konflikt, který byl personifikován jako Sobotka versus Michal Hašek. Názorový konflikt se vede o postoji k Evropské unii a liberálním otázkám, přestože jinak mají straníci na velkou část témat stejné názory,“ dodal komentátor ve Studiu 6.
Jan Hamáček (39) studoval obor překladatelství-tlumočnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, školu ale nedokončil. V letech 1996 až 2001 působil jako praktikant v mladoboleslavské Škodě Auto, později pracoval jako překladatel angličtiny.
Kariéra devětatřicetiletého Jana Hamáčka je s ČSSD úzce spojena, poslední tři roky je jejím místopředsedou a více než 11 let také poslancem. Ve 20 letech se stal členem Mladých sociálních demokratů, které později i několik let vedl. Do ČSSD vstoupil v roce 2001. Brzy nato se stal tajemníkem klubu ČSSD v zastupitelstvu Středočeského kraje, poté působil ve funkci vedoucího zahraničního oddělení ČSSD a v letech 2005–2006 byl poradcem pro zahraniční politiku tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka.
V roce 2006 byl poprvé zvolen poslancem. Ve sněmovně vedl zahraniční výbor a věnoval se také obraně a bezpečnosti. V témže roce se také stal viceprezidentem Mezinárodní unie socialistické mládeže.
V roce 2010 byl hlavním volebním manažerem ČSSD. Ta sice volby s více než 22 procenty hlasů těsně vyhrála, skončila však v opozici. Za středopravicové vlády Petra Nečase (2010–2013) působil Hamáček jako stínový ministr obrany.
V minulém funkčním období za vlády Bohuslava Sobotky (2013–2017) byl předsedou sněmovny, nejmladším v historii. Po podzimních volbách post převzal Radek Vondráček z ANO a Hamáček, který poslanecký mandát potřetí obhájil, se stal místopředsedou. Kromě toho se věnuje také komunální politice, už druhé období je zastupitelem v rodné Mladé Boleslavi.
S Hamáčkovou politickou kariérou nejsou spjaty výraznější kontroverze. Během svého působení v čele sněmovny prosadil zákaz podávání a konzumace alkoholu během jednání, o pár měsíců později však musel sám vysvětlovat, proč vedl schůzi viditelně indisponovaný.
Kamery ho zachytily, jak špatně artikuluje a nemůže přečíst jména poslanců. Hamáček později vysvětlil, že vypil dva panáky slivovice na léky na bolest zad.
Kritiku si v říjnu 2016 vysloužil za podepsání prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů (spolu s prezidentem Milošem Zemanem, předsedou Senátu Milanem Štěchem a premiérem Bohuslavem Sobotkou), kterým se distancovali od návštěvy dalajlamy v Česku. Prohlášení bylo kritiky označeno jako zbytečné a příliš servilní vůči Číně.
Hamáček ve svém životopise uvádí, že hovoří anglicky, španělsky, německy a francouzsky, ovládá základy ruštiny a polštiny. Je ženatý, s manželkou Kamilou má syny Lukáše a Matyáše.
