Praha - Poslanci ODS a sociální demokracie připravili novelu zákona o vyvlastnění. Dosud to fungovalo tak, že pokud se majitel pozemku proti tomuto kroku odvolal, mohla stavba pokračovat až po vyřešení sporu. Jenže právě takové průtahy předkladatelé normy kritizují. Říkají, že brzdí třeba výstavbu železnic, dálnic nebo elektrického vedení. Jejich návrh projedná ve středu vláda.
Argumenty, kvůli kterým sepsalo šest poslanců ODS a ČSSD novelu zákona o vyvlastnění, jsou ekonomické ztráty a několikaroční zpoždění u veřejně prospěšných staveb. Chtějí zrušit tu část zákona, podle které stavitel nemůže získat stavební povolení, dokud spor o vyvlastnění pozemků leží u soudu. „Zájem většiny, to znamená ten veřejný zájem, to je klíčové slovo v této záležitosti, veřejný zájem musí převládnout nad zájmem jednotlivce,“ vysvětluje poslanec ODS Jan Šipka.
V praxi by to znamenalo, že i když by se majitel pozemku, na kterém má například stát dálnice, odvolal proti vyvlastnění u soudu, stavba by mohla pokračovat. Majiteli pozemku sice zůstane právo o odkladný účinek u soudu požádat, ale jeho přiznání není podle právníků jednoduché. „Soudy budou zahlceny žádostmi o odkladný účinek. Je otázka, v jaké míře jí budou vyhovovat a pochopitelně jistě to nebude míra stoprocentní,“ poukazuje na zaneprázdněnost soudů právník Tomáš Těmín.
Jestli má zákon ve sněmovně naději, není jisté. Kluby ODS a ČSSD zatím nemají jednotný názor. Komunisté jsou proti, naopak lidovcům se novela zamlouvá. „Pokud by se tento návrh podařilo schválit, zabránil by spekulacím. A to tedy musím říct, že jde,“ uvádí Michaela Šojdrová, předsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL.
Ostře proti jsou někteří zelení. Návrh podle nich nejen omezuje vlastnická práva, ale pochybují i o skutečném důvodu, proč byl vlastně napsán. „Mám silný dojem, že se jedná o účelovou změnu ve vztahu k některým konkrétním stavbám,“ oponuje předsedkyně poslaneckého klubu Strany zelených Kateřina Jacques.
Právníci zase návrhu vyčítají, že by se zrušení odkladného účinku vztahovalo i na žaloby, které už majitelé vyvlastňovaných pozemků podali. „To ustanovení o tom, že se bere odkladný účinek žalobám již podaným, je podle mého názoru jednoznačně retroaktivní a myslím si, že je v rozporu s Ústavou ČR,“ dodává Těmín.
Předkladatelé novely zákona o vyvlastění chtějí, aby ji poslanci projednali ve zkrácené lhůtě, tedy aby ji schválili už v prvním čtení. Usilují totiž o to, aby začala platit co nejdříve.
