Praha - Vrchní soud v Praze se měl dnes vrátit ke kauze tzv. „justiční mafie“ a rozhodnout, zda se bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová musí omluvit skupině někdejších představitelů justice, které obvinila z ovlivňování případů. Případ ale nakonec odročil na 10. června. Už v roce 2011 přitom rozhodl, že Marie Benešová se omluvit musí, Nejvyšší soud ale rozsudek zrušil; počátkem loňského roku totiž vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání kauzy.
Kauza takzvané justiční mafie se táhne od roku 2007. Sporný výrok pronesla Benešová na adresu své nástupkyně ve funkci Renaty Vesecké, někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce, tehdejšího místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery či exnáměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka. V rozhovoru pro Český rozhlas je obvinila z ovlivňování některých případů – například kauzy někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. Sedm lidí, které zmínila, na Benešovou následně podalo žalobu na ochranu osobnosti.
Pražský vrchní soud v roce 2011 určil, že se Benešová musí omluvit. Podle senátu soudkyně Vostrejšové výroky zasáhly do osobnostních práv žalobců a neprokázalo se, že by tvrzení o justiční mafii mělo reálný základ. Soud Benešové navíc nařídil uhradit náklady soudního řízení přesahující 400 tisíc korun. Benešová se následně skutečně omluvila a náklady zaplatila. Nejvyšší soud však počátkem roku 2013 rozhodnutí zrušil jako nesprávné, a otevřel tak cestu k novému projednání věci. Benešová to tehdy přivítala s tím, že se pravda ukázala.
Podle Nejvyššího soudu Benešová neporušila etická pravidla advokáta - do médií hovořila z pozice občana a advokát nemůže být ve svých veřejných občanských projevech omezován. Ústavní činitelé by navíc měli strpět vyšší míru kritiky než řadoví občané. Vrchní soud má tedy znovu zvážit, zda míra kritiky, kterou Benešová o žalobcích vyslovila, nebyla v tomto případě přípustná. Je při tom vázán názorem Nejvyššího soudu. Benešová přesto ještě uplatnila námitku - upozornila na podjatost soudkyně Vrchního soudu v Praze Romany Vostrejšové. Nejvyšší soud však loni v listopadu námitce Benešové nevyhověl, a soudkyně tak smí i nadále v kauze rozhodovat.
Když se právníci soudí mezi sebou…
Marie Benešová 20. prosince 2007 v rozhovoru pro Český rozhlas označila Renatu Veseckou, jejího náměstka Karla Černovského, náměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala, žalobce Arifa Salichova a místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru za justiční mafii, která úspěšně usiluje o ovlivňování kauzy předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka v jeho prospěch. „Je za tím zákulisní justiční mafie, která se snaží justici plně ovládnout, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury,“ řekla tehdy Benešová. Vesecká se svými kolegy Benešovou za její výrok zažalovala kvůli porušení práva na ochranu osobnosti. Benešová žalobu označila za pokus umlčet ji.
Hlavním důvodem k obnovení spekulací o ovlivňování Čunkovy kauzy se stala výpověď ostravské krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové. Ta mimo jiné uvedla, že po ní místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Kučera požadoval, aby protahovala trestní řízení v Čunkově případu. Vesecká i Němec však před soudem výpověď Andělové popřeli a odmítli, že by se scházeli kvůli otázce Jiřího Čunka. Schůzky označili za přátelská posezení a „hospodská tlachání“. Vesecká odmítla jak jakýkoliv nátlak na protahování kauzy, tak výpověď Zlatuše Andělové.
