Nejvyšší soud rozhodl o dovolání vnučky Ferdinanda Peroutky i prezidenta ve sporu o výrok Miloše Zemana o údajném Peroutkově článku. Rozhodnutí však zatím není známé. Soud má na jeho sepsání až 30 dní. Předseda soudu ale může lhůtu prodloužit.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání ohledně Zemanovy omluvy za údajný Peroutkův článek
Nejvyšší soud musí s výsledkem nejdřív seznámit účastníky řízení. Podle zjištění ČT právník Terezie Kaslové oficiálně nahlédne do spisu v úterý 22. května. Právník Hradu zatím podrobnosti o případu nemá, komentovat ho tedy nechce.
Dovolání podala Peroutkova vnučka Terezie Kaslová i Hrad. S rozsudkem nařizujícím České republice zastoupené Kanceláří prezidenta republiky částečnou omluvu totiž nebyla spokojená ani jedna strana sporu. Obě dovolání čekala na vyřízení asi rok a půl. Kaslová ani její právník zatím rozhodnutí k dispozici nemají a jeho výsledek neznají.
Zeman 27. ledna 2015 v projevu k výročí konce holocaustu hovořil i o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu, a o jejich fascinaci tímto zrůdným učením. O Peroutkovi řekl, že napsal v časopise Přítomnost článek s titulkem Hitler je gentleman. Zároveň mu přisoudil výrok „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. Posléze se ukázalo, že autorem tohoto výroku je Jan Stránský.
Článek z Přítomnosti Pražský hrad i přes snahu prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka nedokázal v archivech objevit. Zeman na jeho existenci ale i nadále trval, četl jej prý v Přítomnosti „vlevo dole“. Na nalezení článku vypsal odměnu, ani poté jej nikdo nenašel. Podle historiků neexistuje.
Justice přiznala Kaslové nárok na omluvu za to, že prezident označil jejího děda za autora článku „Hitler je gentleman“. Za chybu u Stránského výroku a úvahu o fascinaci intelektuálů zrůdným učením se Česká republika podle verdiktu omlouvat nemusela.
Hrad se ve stanovené sedmidenní lhůtě od právní moci rozsudku neomluvil, a Kaslová proto na prezidentskou kancelář podala návrh na exekuci formou ukládání pokut. NS ale v říjnu 2016 odložil vykonatelnost pravomocného rozhodnutí, dokud sám nevyřeší obě podaná dovolání. K exekuci tedy nedošlo.
NS tehdy argumentoval hrozbou nevratné újmy, která by mohla Kanceláři prezidenta republiky vzniknout. Zároveň v usnesení uvedl, že tím nepředjímá rozhodnutí o dovolání.