Zatímco rekreačním bruslařům stačí pár metrů odhrnutého sněhu na rybníku, dálkoví bruslaři potřebují prostoru víc, a vyrážejí proto na přehrady nebo zamrzlé řeky. „Potřebují led, na kterém není moc sněhu nebo nejlépe žádný sníh, a tohle splňuje jižní Morava,“ říká dálkový bruslař Jan Stodola.
„Kdo si chce v současnosti zabruslit na velké ploše, tak bych doporučoval Novomlýnské nádrže, tam vůbec nesněžilo a je tam teď asi centimetr prachového sněhu na krásném ledě,“ vysvětluje.
Dálkoví bruslaři mohou podle něj vyrazit i na Lipno, i když tam podmínky nejsou úplně ideální. „Teď je tam příliš mnoho sněhu na to, aby se dalo bruslit kdekoli, nicméně podle zpráv, které máme, jsou tam úseky, které jsou prohrnuté a udržované místními obcemi, a může se tam bruslit na těch odklizených částech,“ dodává Stodola.
Led pro dálkové bruslaře může být podle něj tenčí než třeba pro hokej. „Obvykle když si jdeme zahrát hokej, tak potřebujeme led, po kterém se dá jezdit víckrát po stejném místě a který vydrží více lidí, takže tam bych začínal od pěti centimetrů. Pro dálkové bruslení je použitelný led od tří centimetrů, hranice prolomení je 28 milimetrů, čili těsně pod tři centimetry. Samozřejmě na třech centimetrech musíme pořád počítat s tím, že to taky může být místy slabší a můžeme se propadnout,“ upozorňuje Stodola.
Kromě větších vodních ploch vyhledávají dálkoví bruslaři i řeky, kde se drží spíše u břehů, protože prostředkem řek obvykle proudí voda a led je tam slabší.
„Obvykle se bruslí kolem břehu, na takzvané náledi, což je voda, která natéká na led opět od krajů, tam bývá led silnější. Zároveň je to velmi blízko břehu, takže kdyby se něco stalo, tak se dá dostat na břeh,“ podotýká Stodola. I v případě řek jsou podle něj nejlepší podmínky pro dálkové bruslení na jižní Moravě.
