Praha - Koncem března dostal Petr Nečas příležitost ukázat, co umí - po rezignaci Mirka Topolánka se stal nejprve celostátním lídrem a později i dočasným šéfem strany, která směřovala k volební porážce. Té sice v květnových volbách nezabránil, nicméně i přes historicky nejhorší volební výsledek právě Nečas společně s ostatními stranami pravého politického spektra jedná o nové koaliční vládě. Jeho hvězda tak stoupá vzhůru a Nečas nemíří „jen“ do premiérského křesla, ale stává se i historicky třetím předsedou občanských demokratů. Svůj úmysl kandidovat na nejvyšší post strany Petr Nečas oznámil již v neděli po volbách v Otázkách Václava Moravce, oficiálně jej pak oznámil 1. června na tiskové konferenci.
Nečas – volební lídr ODS a kandidát na premiéra v čele strany
Přestože momentálně ODS těží z překvapivého výsledku voleb, čeká v nejbližších měsících nového šéfa ODS těžký úkol. Především by měl vrátit důvěryhodnost této stále největší pravicové straně, která ve volbách ztratila přes 800 tisíc voličů a na níž se nebezpečně dotáhla podobně programově orientovaná TOP 09.
Nevyhrál volby, přesto může být premiérem a také šéfem ODS
Nečas byl letos v březnu postaven do zatím nejtěžší role ve své politické kariéře. Po rezignaci předsedy ODS Mirka Topolánka se nejprve stal novým volebním lídrem a později převzal i vedení celé strany. Volební porážce sice nezabránil, ODS dokonce dostala historicky nejméně hlasů ve své historii, nicméně vzhledem k rozložení sil ve sněmovně právě pětačtyřicetiletý Nečas má šanci vstoupit do Strakovy akademie jako premiér české vlády – po Mirku Topolánkovi, jehož vládu sesadila opozice loni na jaře, a po současném prezidentovi Václavu Klausovi by byl Nečas třetím premiérem pocházejícím z ODS.
Nečas převzal vedení ODS v situaci, kdy strana citelně v preferencích zaostávala za vedoucí ČSSD a do sněmovních voleb zbývaly zhruba dva měsíce. Výkonná rada ODS tehdy vsadila na jistotu a pověřila vedením strany a volebním lídrem zkušeného matadora Nečase místo prvního místopředsedy Davida Vodrážky, který by za normálních okolností dostal šanci ukázat, co umí.
A Nečas si nakonec nevedl tak špatně. Volby sice nevyhrál, ale odstup od sociálních demokratů necelá dvě procenta hlasů nikdo nečekal. Paroubkovi sociální demokraté podobně jako většina předvolebních průzkumů čekali mnohem větší rozdíl.
Nečas do ODS vstoupil krátce po jejím vzniku v říjnu 1991
Je nejvýraznějším představitelem jejího křesťansko-konzervativního křídla. Zpočátku se věnoval bezpečnostním otázkám, postupně se ale přeorientoval na oblast sociálních věcí. Když v prosinci 2008 na kongresu ODS oznamoval kandidaturu na místopředsedu, nabídl se delegátům jako „ideový šerpa“ a „první na myšlení“.
Mediální pohled na Nečase není jednoznačný - na jednu stranu je mu vytýkán nedostatek charismatu a přirozeného „vůdcovství“, na druhou stranu má ale image politika, který není spojen s žádným korupčním skandálem. Nečas má navíc korektní vztahy s prezidentem Václavem Klausem, který se s ODS rozešel kvůli nesouhlasu s politikou Topolánkova vedení.
Mohl sedět již v Klausově vládě, odmítl z rodinných důvodů
Vystudovaný fyzik Nečas patří mezi politiky, kteří do parlamentních lavic zasedli již krátce po ukončení školy - poslancem se poprvé stal v roce 1992 ve 27 letech. Poprvé se měl stát ministrem v květnu 1997 – měl nahradit Jana Rumla na ministerstvu vnitra. Funkci nejprve přijal, ale vzápětí z rodinných důvodů odmítl. Tato váhavost byla Nečasovi často v médiích připomínána - zejména jeho vystoupení na tiskové konferenci, kdy slíbil, že je připraven přinést do fungování ministerstva vitalitu a energii a prohlásil: „Buďto se na této funkci jako politik udělám, nebo se na ní prostě oddělám.“ Zvrat v Nečasově rozhodnutí je v médiích přičítán jeho manželce Radce, která doma pečuje o čtyři děti. Prý to byla právě ona, kdo nesvolil, aby se její manžel těsně po narození dcery stal ministrem vnitra v Klausově vládě.
V roce 1998 se začal vedle obrany zabývat i sociální problematikou - podle jeho slov to bylo na žádost tehdejšího předsedy Václava Klause, neboť v ODS byl po odchodu části straníků do Unie svobody nedostatek odborníků na tuto oblast. O rok později se Nečas poprvé stal členem nejužšího vedení ODS, v prosinci 2002 dokonce usiloval i o místo šéfa ODS, prohrál však právě s Mirkem Topolánkem - ve druhém kole voleb získal 168 hlasů, když pro Topolánka hlasovalo 179 delegátů.
Po kongresu v roce 2004 byl dva roky prvním místopředsedou strany, pozici druhého muže ve straně ale v roce 2006 musel přenechat pražskému primátorovi Pavlu Bémovi. Od září 2006 do května 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí a současně místopředsedou v obou vládách Mirka Topolánka.
- Petr Nečas po volbách autor: Michal Krumphanzl, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1690/168916.jpg
- Petr Nečas autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1692/169106.jpg
- Petr Nečas po volbách autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1691/169033.jpg