Praha – Včerejší vyjádření čelních představitelů ČSSD, že by mohli sociální demokraté podpořit Rusnokovu vládu, ještě více zdůraznilo názorové spory uvnitř nejsilnější strany. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka totiž dříve nazval Rusnokův kabinet nikoli vládou odborníků, ale kabinetem SPOZ, a vládu kritizoval. První názorový rozkol nastal v okamžiku, kdy Marie Benešová i další členové ČSSD přijali ministerská místa. Sobotka je chtěl vyloučit, dalším straníkům ale stačilo pozastavené členství. Vypadá to tedy, že uvnitř strany získává navrch Zemanovo křídlo reprezentované 1. místopředsedou Michalem Haškem. Rozpuštění sněmovny už totiž nevěří ani sociální demokraté a podpora Rusnokovy vlády zaznívá i z krajů.
I přes Sobotkovu kritiku vlády včera druhý muž sociální demokracie Michal Hašek připustil, že pokud pravice nepodpoří rozpuštění sněmovny, měla by ČSSD nově zvážit možnost podpory kabinetu Jiřího Rusnoka. Stejně se už během dne vyjádřil i místopředseda strany Milan Chovanec a další místopředseda Lubomír Zaorálek v Interview ČT24 připustil, že by Rusnokův kabinet podpořil, ovšem s podmínkou, že se budou konat předčasné volby. Sobotka serveru iDNES.cz řekl, že teď nechce vylučovat žádné řešení: „Není to tak, že bychom se k nějakému řešení v tuto chvíli jednoznačně klonili… Já doufám, že ČSSD bude postupovat při tomto hlasování jednotně. Pokud jde o naše stanovisko, zaujmeme ho i na základě programového prohlášení nové vlády a kroků jednotlivých ministrů v dalších dnech.“
Předseda nejsilnější strany od chvíle, kdy se začalo skloňovat jméno Jiřího Rusnoka jako nového premiéra, ale volal po předčasných volbách a nově vznikající kabinet ostře kritizoval. Prezident Zeman jmenoval Rusnoka premiérem 25. června – hned druhý den se Sobotka do nově vznikající vlády opřel s tím, že nejde o vládu odborníků, ale o kabinet SPOZ, což strana využije v předvolební propagaci. Sobotka v prohlášení dále uvedl, že Rusnokova vláda nemá šanci získat důvěru ve sněmovně a všechny další pokusy o sestavení vlády jen prohloubí zklamání veřejnosti.
Sobotka nejdřív sestavovat vládu nechtěl - pak otočil
O dva dny později provedl Sobotka zajímavý názorový veletoč, v rozhovoru pro iDnes.cz totiž připustil, že by měl zájem sestavovat vládu, jestliže by Rusnokův kabinet ve sněmovně nezískal důvěru. Sobotka přitom mohl být pověřen sestavením vlády už v prvním pokusu místo Rusnoka – prezident Zeman tuto možnost avizoval s tím, že ČSSD vyhrála volby do sněmovny v roce 2010. Předseda ČSSD jí ale odmítl, vládnout by prý měl kabinet vzešlý z nových voleb. Za tuto změnu názoru si Sobotka vysloužil kritiku od hradního kancléře Vratislava Mynáře – ten mu vyčetl nedostatečnou osobní statečnost, slabost i změnu postojů.
Šéf ČSSD obhajoval druhý pokus tím, že by případná menšinová vláda ČSSD mohla mít ve sněmovně větší šanci na úspěch než Rusnokův kabinet, jehož šance na získání důvěry jsou prý téměř beznadějné. V této chvíli ještě za Sobotkou stál i Michal Hašek: „Ano, my jsme připraveni na sebe převzít odpovědnost sestavit ve druhém pokusu vládu,“ potvrdil na tiskové konferenci 28. června.
S vyloučením ministrů z ČSSD předseda neuspěl
Jenomže mezitím přijala post ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která v prezidentské volbě podporovala Zemana a později přibyli i další dva ministři za ČSSD – Jan Kohout a František Koníček. A tady už se strana neshodla: zatímco předseda strany Sobotka žádal odchod těchto lidí z ČSSD, tak další představitelé už tak radikální nebyli: stačilo jim pozastavené členství. „Já myslím, že bychom neměli být hysteričtí. Ta vláda je přepokládám přechodná a to, co je důležité, je, abychom se snažili přesvědčit ostatní strany, aby byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna a konaly se v září volby,“ uvedl šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
Ten také počátkem července poprvé připustil, že není jasný další postup sociálních demokratů v případě, že se na mimořádné schůzi nenajde dostatečný počet hlasů pro rozpuštění sněmovny. „Stále platí naše usnesení, že nepodporujeme žádnou vládu bez voleb, ale situace se neustále vyvíjí. Určitě se tím ještě budou zabývat stranické orgány,“ řekl pro iDnes.cz.
A vyjádření dvou hlavních mužů ČSSD už se začínala lišit: zatímco Sobotka stále tvrdil, že pokud Rusnokova vláda důvěru nezíská, tak chtějí sociální demokraté ve druhém pokusu sestavovat vládu, tak Hašek už tak kategorický nebyl: strana prý bude reagovat na výsledek hlasování o rozpuštění sněmovny a podle situace se rozhodne o dalším postupu.
Tejc: Úřednickou vládu bychom mohli podpořit
Dnes už šéf poslanců (ČSSD) Jeroným Tejc naplno přiznal, že jsou dvě hlavní varianty, mezi kterými se budou sociální demokraté rozhodovat, pokud se nepodaří rozpustit sněmovnu: a sice podpora Rusnokovy vlády, nebo vlastní pokus o sestavení vlády. Obě tyto možnosti přitom zpočátku strana odmítala. „Zvažujeme i tu variantu, že bychom (Rusnokovu) vládu za určitých okolností mohli podpořit, ale neznamená to, že se k tomu kloníme jako k lepší variantě,“ uvedl Tejc. Rozpuštění sněmovny prý nevidí příliš pravděpodobně. Také z krajů zaznívá, že by měla strana zvážit případnou podporu nové vládě. O dalším postupu sociální demokracie má rozhodovat předsednictvo strany příští pátek.
To, že by někteří poslanci neměli problém vyslovit důvěru Rusnokově kabinetu, ukázala také anketa MF Dnes. O případném vyslovení důvěry prý váhá 22 sociálnědemokratických poslanců. Řada z nich, jako například Jaroslav Foldyna nebo Vítězslav Jandák, patří mezi příznivce prezidenta Miloše Zemana. Oficiálně z ČSSD zní, že je tento kabinet lepší variantou než předchozí koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. V pozadí však může být i obava z druhého pokusu sestavovat vládu – ta by totiž pravděpodobně stejně důvěru ve sněmovně nezískala a třetí pokus už nemá v rukou prezident, ale předseda sněmovny – tedy bývalá koalice.
Klíčový je v této věci výrok Jeronýma Tejce, aby poslanecký klub postupoval jednotně. Většina poslanců, které dnes oslovila ČT24 uvedla, že se budou rozhodovat právě podle stanoviska poslaneckého klubu. „Pokud by se klub rozhodl, a bylo by to závazné stanovisko, tak bych ji podpořila. Jakmile budeme mít stanovisko, na kterém se shodne většina, tak bych hlasovala podle toho,“ uvedla např. Hana Orgoníková.
Spíše pro vyslovení důvěry je Josef Novotný, který je zároveň karlovarským hejtmanem, a to kvůli zablokovanému Regionálnímu operačnímu programu Severozápad. „Jako hejtman potřebuji, aby se co nejrychleji vyřešil ROP severozápad. A pokud vláda nebude, tak se řešit nebude,“ vysvětloval poslanec. Naopak Stanislav Huml, který byl do sněmovny zvolen za Věci veřejné, ale pak přestoupil do ČSSD, kritizoval personální složení Rusnokovy vlády – podle něj je tam příliš pravicově zaměřených ministrů. „Já jsem si představoval čistě sestavení vlády odborníků s nějakým tahem na bránu ve smyslu jsem odborník na zdravotnictví… pan prezident nezklamal, vytvořil si vládu k obrazu svému.“ Ani jeden ale ještě není rozhodnutý, zda vládu podpoří.
Politolog Josef Mlejnek z FSV UK upozorňuje na složitou situaci, ve které se ČSSD ocitla. Strana podle něj nemá na výběr žádné pro ni příznivé řešení. Ideální by pro sociální demokraty bylo, kdyby pravicová koalice nepadla a oni se před volbami mohli vůči ní vymezovat. Teď ale buď musí podpořit Rusnokovu vládu, v tom případě ale podle Mlejnka hrozí, že se ČSSD dostane do vleku Hradu – navíc se zklidní politická situace a sociální demokracie se nebude moci proti žádné vládě vymezovat. Nebo vládu nepodpoří – jenže to se zase postaví po bok ODS a TOP 09 a proti prezidentovi. Zeman by jim to pak podle Mlejnka mohl vrátit po příštích volbách: „Že třeba umenší jejich podíl na vládnutí, což on dovede,“ domnívá se politolog.
Mlejnek zároveň upozorňuje, že faktická podpora Rusnokovy vlády může být i to, že část poslanců ČSSD zvedne ruku a část opustí sál, čímž se sníží nutný počet hlasů. Nejvíce odbojná část Sobotkova křídla by si tak mohla zachovat čest a ruku pro vládu nezvednout. Vláda navíc podle Mlejnka připraví takové programové prohlášení, aby se v něm poslanci našli: „Hlavní cílová skupina, která by ji měla podpořit, je levice v parlamentu. A ta vláda to ví,“ dodává Mlejnek.
