Návrh na jmenování Ivana Pilného ministrem financí byl doručen na Hrad. Uvedl to na svém twitterovém účtu premiér Bohuslav Sobotka. Požaduje, aby nyní prezident Miloš Zeman jednal podle ústavy. Prezident se v noci vrátil z Číny. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že Andrej Babiš požádal o schůzku se Zemanem, ta se podle něj má uskutečnit v příštích dnech.
Návrh na jmenování Pilného je na Hradě. Sobotka očekává Zemanův krok
Zprávy: Sobotka věří, že prezident udělá krok ke konci vládní krize (zdroj: ČT24)
„Návrh na jmenování Ivana Pilného ministrem financí doručen na Hrad. Od 5. května tam leží odvolání Andreje Babiše. Je nezbytné, aby prezident konal dle ústavy,“ napsal Sobotka.
Ovčáček neupřesnil, kdy se Zeman vyjádří ke svému postupu ohledně Babišova odvolání. „Andrej Babiš se již vyjádřil v tom smyslu, že chce požádat o odvolání ke konci května. Časový rámec je tedy zřejmý,“ vyjádřil se prezidentův mluvčí.
obrázek
Zeman dosud návrhu na odvolání Babiše z čela ministerstva financí nevyhověl. Prezident to zdůvodňoval tím, že čeká na souhlas hnutí ANO a také na návrh kandidáta, který Babiše v úřadu nahradí. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček později během návštěvy Číny uvedl, že prezidentův postoj k záležitosti zveřejní příští týden v úterý na své tiskové konferenci.
Premiér hrozí kompetenční žalobou
Babiš ve středu po dohodě se Sobotkou, že úřad převezme Pilný, oznámil, že prezidenta požádá, aby návrhům na jeho odvolání a jmenování Pilného vyhověl. Řekl rovněž, že předpokládá, že sám odejde z ministerstva do konce měsíce.
Sobotka v úterý uvedl, že považuje za nezbytné, aby prezident vyhověl návrhům na personální změny ve vládě ihned po svém návratu z Číny. Pokud by Zeman jeho návrhy nerespektoval, je premiér připraven podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. V pondělí situaci konzultoval s ústavními právníky.
- Obecnou zásadou právního státu je, že moc lze uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Jednotlivé státní orgány, především úřady a soudy, mají proto přesně vymezené pravomoci vykonávat určitá rozhodnutí. Může se však stát, že mezi nimi dojde ke konfliktu – buďto chtějí o téže věci rozhodovat dva různé orgány, nebo naopak všechny orgány popírají, že mají pravomoc ve věci rozhodnout. V takových případech se hovoří o kompetenčním sporu či konfliktu.
- K vyřešení kompetenčního sporu je určený buďto Nejvyšší správní soud, zvláštní senát Ústavního soudu anebo Ústavní soud. Že se jedná o náplň jeho činnosti, výslovně uvádí i ústava, základní zákon České republiky. Rozhodovat by měl ze své podstaty pouze takové spory, které mají ústavněprávní rozměr. Může se jednat například o situaci, kdy by byl výkon jednoho ze státních orgánů, například vlády a jejího předsedy, dotčen nebo omezen jiným státním orgánem, kupříkladu úřadem prezidenta.
- V případě sporu s prezidentem republiky o odvolání ministra se může premiér k Ústavnímu soudu obrátit kdykoliv, a tím zahájit kompetenční spor. Stačí, když bude mít podezření, že prezident nejedná v souladu se svými povinnostmi. Krom právní argumentace by patřičná žaloba především musela obsahovat správně formulovaný petit, tedy tu část, v níž se píše, co stěžovatel požaduje a jak si představuje, že má soud ve věci rozhodnout.
- Kompetenční spor by řešilo plénum Ústavního soudu, rozhodovalo by o něm tedy vícero soudců. Výsledkem by mohlo být, že by Ústavní soud prezidentovi nařídil, aby konal a člena vlády na návrh premiéra odvolal. V případě, že by se tak stalo, prezident by rozhodnutí musel uposlechnout, protože verdikty Ústavního soudu jsou závazné a proti jeho závěrům se v tomto případě není možné nijak bránit. Rozhodnutí by ale také mohlo být opačné ‒ tedy že prezident konat nemusí.
- Podobný kompetenční spor už v České republice nastal. Došlo k němu v letech 2000 a 2001 mezi vládou Miloše Zemana a prezidentem Václavem Havlem. První český prezident tehdy jmenoval guvernéra a viceguvernéra České národní banky (ČNB), aniž by k tomu premiér dal souhlas, s čímž Zeman nesouhlasil. Argumentaci kabinetu označil Hrad za „potenciálně dysfunkční“ a obsahující „schizoidní prvky“. Ústavní soud mu dal za pravdu, návrh zrušil a rozhodl, že ke jmenování šéfa ČNB kontrasignace premiéra není zapotřebí.
- Zdroje: Ústava České republiky, Lidovky.cz, ČT24