Návrat pravice vs. účet Fischera - KSČM před důvěrou řeší, co bolí méně

Praha – Také komunisté zatím nejsou rozhodnutí, zda vládu Jiřího Rusnoka při srpnovém hlasování ve sněmovně podpoří. Podle šéfa poslanců KSČM Pavla Kováčika zatím nechtějí předjímat svůj názor, dokud neuvidí programové prohlášení. Sám Kováčik uvedl v Interview ČT24, že je bude také zajímat postoj premiéra ke způsobu, jakým jeho ministr Jan Fischer splatil dluhy z prezidentské kampaně – jde podle něj o závažnou věc – která ale možná převáží nad možností návratu pravicové vlády. „Budeme posuzovat, co nás bude bolet víc,“ řekl.

Nepříjemnou zprávu pro českou levici sdělil prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Pokud překlenovací vláda Jiřího Rusnoka nezíská důvěru, ve druhém pokusu by prezident mohl přihlédnout k dosavadní koaliční soudržnosti a oslovit Miroslavu Němcovou (ODS). Kováčik ale doufá, že k tomu Zeman jakožto levicový prezident nesáhne. „Já jsem neměl ten pocit ze společného jednání s prezidentem… Mohl by ji jmenovat, ale také nemusel. Já myslím, že Miloš Zeman je, ať si každý říká, co chce, prezidentem levicovým, a že pokud ta jednání i s panem premiérem povedou k úspěšnému cíli pro vládu Rusnoka, tak by nemuselo úplně docházet k tomu černému scénáři,“ uvedl Kováčik.

Jako šéf poslanců KSČM v úterý uzavřel kolečko lánských schůzek předsedů parlamentních frakcí s prezidentem. Jasné slovo o tom, zda komunisté Rusnokovu vládu v Poslanecké sněmovně podpoří, ale nepadlo. KSČM se chce rozhodnout až před hlasováním počátkem srpna, stejně jako ČSSD a VV. Konečné slovo by mělo zaznít na společné schůzi výkonného výboru a poslaneckého klubu komunistů. Podle Kováčika bude každý hlasovat za sebe, nicméně v klíčových záležitostech prý strana obyčejně vystupuje zajedno.

Pavel Kováčik, předseda poslanců KSČM:

„Je to jedno z nejzávažnějších rozhodnutí, které po listopadu 1989 komunistická strana přijímá. Je to poprvé, kdy se rýsuje možnost, že by komunistická strana mohla aktivně hlasovat pro důvěru vládě, což dosud nebylo, čili pro nás je to opravdu velká zodpovědnost.“

Postoj premiéra k tomu, jakým způsobem vyřešil Jan Fischer zbývající dluhy z prezidentské kampaně, bude jedním z témat, se kterým se komunisté na premiéra obrátí. Kováčik nicméně poté uvedl, že možná více než kauza kolem splacení milionových dluhů Jana Fischera mu vadí Fischerův postoj ke KSČM. „Vadilo mi, jak se vyjadřoval o KSČM v prezidentské kampani, že se stydí, že byl v KSČ, že nikdy nebude jednat s Komunistickou stranou Čech a Moravy. Každý máme nějakou minulost a je velmi jednoduché se jí zříci. Uráží mě na tom to, že byl pouze prokariérní.“

O podpoře vlády už s komunisty jednal Jiří Rusnok také před týdnem. Poté řekl, že s KSČM sdílí třeba snahu o proinvestiční rozpočet. Kováčik ocenil i záměr šéfa diplomacie Jana Kohouta obnovit některé zastupitelské úřady v ekonomicky prosperujících zemích. „Mně je sympatické na ministru zahraničí, že se chce vrátit k znovuotevření některých ambasád tam, kde máme jako Česká republika obchodní zájmy,“ dodal.

Nadále ale počítá s tím, že vláda vydrží u moci jen omezenou dobu – a tomu by mělo odpovídat i její programové prohlášení. „Vláda musí být připravena na to, že v rámci několika dalších týdnu by mohlo dojít k dalšímu pokusu o rozpuštění sněmovny… My nemáme na vládu žádné personální požadavky. Nám jde o to, aby ten program nebyl v rozporu s naším programem a vůlí občanů,“ dodal Kováčik.

25 minut
Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...