Napodruhé už Zeman u vlády uspěl, do Moskvy poletí

Prezident Miloš Zeman poletí do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války. Cestu mu napodruhé schválila vláda. Minulý týden kabinet projednávání tohoto bodu přerušil kvůli sporům okolo možné účasti prezidenta na kontroverzní vojenské přehlídce na Rudém náměstí. Zeman se jí ale nakonec nezúčastní. Jeho návštěva Moskvy bude také nakonec o den kratší než se původně plánovalo.

Podle šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) bylo rozhodnutí vlády „takřka jednomyslné“. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že pro usnesení hlasovali všichni přítomní členové vlády, s výjimkou ministra pro legislativu a Zemanova častého kritika Jiřího Dienstbiera (ČSSD). „Vláda schvalovala cestu, která by měla být od 8. do 9. května, takže se cesta zkrátila,“ doplnil Zaorálek. Náklady na cestu se tak podle ministra i jejím zkrácením snížily na 330 000 korun.

To v zásadě potvrdil i prezident při své návštěvě Karlovarska. „Vy jste publikovali jako obvykle přemrštěnou cenu této cesty, ale spletli jste se jen dvakrát, což je u vás docela normální. Nebude to 600 tisíc, ale 300 tisíc,“ řekl novinářům s tím, že do Ruska s ním pojede „minimální“ delegace: kromě mluvčího Jiřího Ovčáčka ještě šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček a „patrně“ kancléř Vratislav Mynář.

Účast na přehlídce ruských ozbrojených sil kvůli anexi Krymu a podpoře povstalců na Ukrajině většina západních státníků bojkotuje. Případná Zemanova účast tak byla trnem v oku některým členům kabinetu i opozice. Kvůli rozdílným názorům ministrů vláda minulou středu schvalování Zemanovy návštěvy přerušila a pověřila šéfa diplomacie Zaorálka, aby získal podrobnosti o programu prezidenta v Moskvě. Podle médií se měl také pokusit Zemana přesvědčit, aby se přehlídky po boku ruského prezidenta Vladimira Putina a severokorejského diktátora Kim Čong-una neúčastnil.

Zeman chce v Moskvě jednat o železnici a kanálu Dunaj-Odra-Labe

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček následně v pátek oznámil, že v době konání vojenské přehlídky se prezident v Moskvě sejde se slovenským premiérem Robertem Ficem. Dodal, že šlo o nezávislé rozhodnutí hlavy státu a masivní kritika možné účasti na přehlídce v něm prý nehrála žádnou roli. Vládní i opoziční politici tento krok přivítali.

Bratislava schůzku nepotvrdila, což Zeman považuje za vnitřní věc sousedního státu. Uvedl, že s Ficem chce v Moskvě mluvit třeba o možné výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe či o zamýšlené širokorozchodné trati do Vídně, která by mohla mít odbočku do Břeclavi. „Program bilaterálních jednání se zpravidla dojednává až krátce před začátkem akce,“ doplnil prezident. „Jediné, o čem vás můžu ujistit, je, že neplánuji bilaterální jednání s Kim Čong-unem.“

Zeman do Moskvy přiletí 8. května večer, kdy se také setká s veterány. Následující den začne v Kremlu oficiální program, který podle Zaorálka zahájí setkání představitelů asi 30 zemí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Následovat bude vojenská přehlídka, které se Zeman nezúčastní. Podle Ovčáčka chce prezident položením věnce také uctít památku sovětských vojáků, kteří přišli o život při osvobozování Československa. Právě uctěním památky rudoarmějců zdůvodňoval svou cestu do Ruska, které kvůli svému zasahování do krize na Ukrajině čelí západním sankcím. Kdyby tam nejel, považoval by to prý za urážku padlých vojáků. Do vlasti se Zeman vrátí 9. května.

Kabinet dnes schválil také Zemanovu cestu do Polska. Na pozvání prezidenta Bronislawa Komorowského zamíří 7. května na Westerplatte, poloostrov u Gdaňska, kde 1. září 1939 začala německá invaze do Polska, a tím i nejkrvavější konflikt 20. století.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mimořádný případ. Silniční inspekce zastavila soupravu přetíženou o 57 tun

Inspekce silniční dopravy (INSID) zastavila v noci na čtvrtek na Ostravsku soupravu přetíženou o 57 tun. Souprava převážela jeřáb z německého Magdeburku do Přerova a bez potřebných povolení projela z Německa přes Polsko do Česka. Celková hmotnost soupravy dosáhla 105 tun, navíc byla i o třináct metrů delší. Informovala o tom mluvčí inspekce Monika Balšánková. Podle inspekce jde o mimořádný případ, dosud se s takto extrémně přetíženou soupravou nesetkala.
před 5 hhodinami

VideoV Lánské oboře ubyde přemnožené zvěře, rozšíří se pastviny

Lánskou oboru čeká velká proměna. Poprvé přichází její vedení s plánem, jak tam hospodařit v následujících čtyřiceti letech. Přemnožené zvěře má ubývat, větší prostor dostanou unikátní křivoklátské lesy a pastviny.
před 5 hhodinami

VideoVodní nádrže na Vltavě jsou naplněny zhruba z 50 procent

V uplynulém týdnu se ochladilo a v části Česka i vydatně zapršelo. Půdní sucho se na mnoha místech zmírnilo, ale rozhodně to neplatí všude. Například vltavská kaskáda je zhruba na padesáti procentech objemu vody. I tak dokáže stále plnit své hlavní funkce, tedy udržovat minimální průtok Vltavy a vyrábět elektrickou energii během denních špiček. Na mnoha místech je ale produkce nižší. Třeba elektrárna Štěchovice letos vyrobí zhruba jen 50 až 70 procent dlouhodobého průměru. Klíčové nádrže kaskády jsou hluboko pod běžným stavem. Hladina orlické nádrže se po deštích zvedla pouze o deset centimetrů a podobně jako Slapy je naplněná z padesáti procent. O moc lépe na tom není ani Lipno, které je plné z 54 procent.
před 5 hhodinami

Vláda chce zakotvit korunu a hotovost do ústavy, dost hlasů ale nemá

Vládní politici připravili normu, kterou by do ústavy zakotvili českou korunu. Jednali o tom už i koaliční lídři. Předložit normu by měli příští týden. S tím, že změnu navrhnou, počítá programové prohlášení, stejně jako se zavedením práva používat hotovost. Dostatečnou ústavní většinu ale kabinet nemá a připouští, že její hledání ve sněmovně bude obtížné. K přijetí eura se Česko navíc zavázalo vstupem do Unie.
před 5 hhodinami

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemřel dlouholetý zahraniční zpravodaj ČTK Karel Barták

Ve čtvrtek ve věku 72 let zemřel dlouholetý zahraniční zpravodaj České tiskové kanceláře (ČTK) Karel Barták. V agentuře strávil 28 let, jako její stálý zpravodaj působil v Paříži, Moskvě a Bruselu. Z belgické metropole více než deset let informoval především o Evropské unii a NATO a sledoval cestu Česka do obou organizací. Po odchodu z ČTK pracoval dvanáct let v Evropské komisi. O jeho úmrtí informovala rodina.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Česká diplomacie si předvolala íránského velvyslance kvůli výhružkám Radiu Farda

Ministerstvo zahraničních věcí si kvůli výhrůžkám rozhlasové stanici Radio Farda sídlící v Praze předvolalo íránského velvyslance, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Schůzka bude v nejbližším možném termínu na úrovni ředitele odboru Blízkého východu. Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů Radio Farda a několik dalších perskojazyčných médií sídlících v zahraničí. České bezpečnostní složky tuto informaci vyhodnocují.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V minulém školním roce bylo nejvíc středoškoláků za víc než deset let

Střední školy navštěvovalo v minulém školním roce téměř 515 tisíc žáků, nejvíce od roku 2011/2012. Jejich počet roste od roku 2018/2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vysoké školy kvůli blížícímu se vrcholu demografické vlny žádají navýšení rozpočtů. ČSU sledoval i počet dětí v mateřských školkách, kterých bylo v minulém školním roce naopak poprvé od roku 2012/2013 méně než 350 tisíc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.