Správa šumavského národního parku loni zastřelila rekordní počet jelenů. Chrání tak stromy, které zvěř okusuje a postupně likviduje, čímž brání přirozené obnově lesa. Jenže jeleni se stahují do bezzásahových zón, kam na ně myslivci nesmí. Právě tam lesníci spoléhají na pomoc přirozených jeleních nepřátel – vlků.
„Vlk je zdravotní policie krajiny, a když toto nenastoupí, v přírodě nastoupí daleko závažnější věci, jako je mor a podobně,“ vysvětluje vedoucí návštěvnického centra v Srní Jiří Kec.
Velký predátor však na Šumavě ještě nedávno chyběl a o lov se musel postarat člověk. Jen loni střelila správa parku víc než 1100 jelenů, aby okusováním stromů nemařili obnovu lesa.
Nedávno ale pětičlennou smečku zachytila na Šumavě fotopast: „Začínají nám pomáhat s redukcí zvěře. Kolegové začínají nacházet strženiny právě jelenů,“ dodává mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
Přáním parku je, aby se vlci dál množili a ulovili ročně kolem 500 jelenů. Rozsáhlá oblast Šumavy ale nastavuje limity. „Ty smečky, které jsou třeba na uživení vlčat, jsou čtyř- až šestičlenné, takže na Šumavě dvě až tři smečky,“ vysvětluje Jiří Kec. Pomoc vlků je třeba především v bezzásahových zónách.
Vedení národního parku zároveň apeluje na návštěvníky, že se vlků nemusejí bát. Jde totiž o velmi plachá zvířata, a jak dodává Jiří Kec, v Evropě není v posledních 100 letech zmínka o tom, že by vlk napadl v přírodě člověka. Problémy ale mohou působit zemědělcům, pokud vlci zabijí například ovci, mají chovatelé nárok na odškodnění od státu.
