Praha - Cyklisté by se mohli už příští rok prohánět po pražské magistrále. Vedení města totiž zvažuje možnost přidat na tuto frekventovanou dopravní tepnu nový pruh jen pro jízdní kola. Hlavním důvodem je usnadnit a zrychlit pohyb na kole v centru, protože nové trasy zatím vznikají spíš na okrajích Prahy. Cyklopruh by se mohl začít stavět na jaře 2014.
V hlavním městě rychle stoupá obliba cyklistiky - za poslední dva roky se v Praze počet cyklistů zdvojnásobil. Alespoň to ukázal průzkum agentury GfK pro pražský magistrát. Bicykl používá jako dopravní prostředek 120 tisíc lidí a v sezoně je to ještě víc: alespoň jednou týdně jezdí dokonce 200 tisíc obyvatel hlavního města.
Průzkum navíc potvrdil, že pokud by se podmínky pro cyklistiku zlepšily, tak by se na kole po městě pohybovalo dalších 125 tisíc lidí. Čtvrtina cyklistů využívá kolo na cestu do práce nebo z práce, přibližně stejně velká skupina ho pak využívá na nákupy nebo ve volném čase.
Praha teď má zhruba 155 kilometrů cyklostezek a přes 500 kilometrů značených cyklotras. Jenže zatímco počet cyklistů vytrvale stoupá, peněz na rozvoj cyklosítě naopak ubývá. Ještě v roce 2011 investovalo hlavní město 65 milionů, loni to byla jen zhruba třetina. Skončila třeba výstavba páteřní cyklostezky do Radotína, když byl dostavěn poslední úsek mezi Barrandovským mostem a Malou Chuchlí.
Rozdíl mezi cyklostezkou a cyklotrasou
cyklostezka - Stavebně upravená a dopravním značením vymezená komunikace určená výhradně cyklistům, bruslařům, případně i chodcům.
cyklotrasa - Trasa pro cyklisty vyznačená směrovým dopravním či turistickým značením. Mohou po ní jezdit také auta. Jinými slovy: zatímco se cyklostezka nově buduje, tak cyklotrasu stačí vyznačit na stávajících komunikacích.
Letos jde na rozvoj cyklodopravy zhruba stejný objem peněz jako loni – necelých 25 milionů. Mimo jiné bude prodloužena trasa A2 ze Zbraslavi směrem na Jarov, její součástí bude i nová lávka přes Břežanský potok. Úprav se dočká také trasa mezi Záběhlicemi a vodní nádrží Hostivař a trasa z Peluňku do Radotína a Řeporyj se dočká nového značení.
Navíc by měla být konečně zprovozněna cyklostezka pod pražským okruhem. Lávka přes Vltavu sice vznikla už v roce 2010 a přišla na desítky milionů korun, cyklisté ani chodci ji ale nemohli používat kvůli chybějícím nájezdovým rampám.
V Praze vede cyklostezka, o které se traduje, že je nejdražší v Evropě. Trasa vede kolem bývalého areálu ČKD ve Vysočanech a její součástí je i sedm mostů a mimoúrovňových křížení. Výstavba 3,5 km dlouhé trasy stála 150 milionů korun – což je zhruba stejně, na kolik by vyšla stejně dlouhá silnice I. třídy.
Nejvytíženější je trasa podél Vltavy
Účastníci průzkumu GfK hodnotí změny v cyklopřepravě za posledních pět let spíše pozitivně, jen by si přáli, aby se situace zlepšovala rychleji. Kvalitnější trasy najdou cyklisté hlavně na okraji metropole – jenže ty jsou vhodné spíš k jízdě o víkendech nebo večer po práci. Kritika však stále zaznívá na infrastrukturu v centru města – cyklisty tam totiž stále provází kličkování mezi auty, špatný povrch a často i zmatečné značení.
Zajímavá data nabízí aplikace bike counter, uvádí totiž hustotu dopravy na hlavních cyklotrasách. Údaje obstarávají automatické sčítače, které umí odlišit cyklistu např. od chodce nebo in-line bruslaře. Mezi nejvytíženější místa v Praze patří trasa A2 v Modřanech, kde minulý týden projelo dohromady v obou směrech skoro 19 tisíc cyklistů. Mezi frekventovaná místa patří i Podolské nábřeží na stejné trase a také Císařský ostrov - obě stanoviště zaznamenala minulý týden skoro 13 tisíc průjezdů. Naopak nejméně cyklistů projede nad sčítači v Šeberově, Střešovicích a Dubči.
Zájemci o cyklistiku najdou seznam všech cyklotras včetně map a dalších informací buď na stránkách magistrátu, nebo mohou využít stránky Prahou na kole, které vznikají ve spolupráci se sdružením Auto*Mat. Stránky navíc nabízí praktické rady a zásady, které je vhodné dodržovat v hustém provozu, či seznam stojanů.
Mnichov, Vídeň - inspirace pro Prahu
Pro inspiraci mohou cyklisté zajet do Vídně, která má zázemí pro cyklisty na špičkové úrovni. V rakouské metropoli mohou využívat asi 1 200 km tras - jak cyklostezek, tak cyklopruhů vyznačených na krajích silnice. Město navíc plánuje cyklistickou dopravu ještě rozšířit, teď tvoří šest procent všech přesunů po městě, za dva roky už by to mělo být deset procent. K tomu pomáhá i systém veřejných bicyklů – po městě už je skoro stovka stojanů a první hodina je zadarmo.
Rovněž bavorská metropole Mnichov je pro cyklisty zaslíbeným městem. Promyšlený systém cyklotras zahrnuje jak 14 tras vedoucích do centra pro dojíždění do zaměstnání, tak také tři po obvodu města – jakési okruhy třeba pro víkendovou projížďku. Mnichov má navíc oproti Praze tu výhodu, že je to téměř „placka“ bez výraznějších kopců. Cyklisté mohou po městě využít asi 25 tisíc parkovacích míst pro kola – navíc mohou na řadě míst projíždět jednosměrkami a rozšiřuje se i počet ulic, kde mají cyklisté před auty absolutní přednost.
Budapešť sice nenabízí tak vyspělou cyklistickou infrastrukturu jako Vídeň nebo Mnichov, cyklopřeprava se tam však stává stále populárnější a už nyní je vůči ní radnice vstřícnější než v Praze. Město letos plánuje spustit systém veřejných půjčoven kol: v první etapě půjde o tisícovku kol na 74 stanovištích. Bubi (zkratka z Budapest Bicycle) budou první půl hodinu zadarmo, každá další hodina pak bude stát stejně jako jízdenka MHD.
