Českým rodinám začalo finančně nejnáročnější období roku. Děti nastoupily do školy a začaly jim i mimoškolní aktivity a kroužky. Češi podle výzkumu společnosti NMS Research utratí za sportování dětí v průměru 624 korun měsíčně. Právě peníze hrají při rozhodování o tom, jestli a na jaký sport děti přihlásit, nejdůležitější roli.
I díky rostoucím příjmům rodin sportovní oddíly v poslední době zaznamenávají stále větší zájem malých dětí o sportování. „Rodiče začali přemýšlet nad tím, že jim děti sedí doma u počítače a nehýbají se, takže se začínají snažit a víc vyhledávají různé kroužky a sportovní oddíly,“ potvrzuje trenérka rychlostní kanoistiky AC Sparta Praha Ilona Voženílková.
Tenis za 10 tisíc, fotbal za pět
Mladí kanoisté ročně platí čtyři tisíce korun. Podobnou částku zaplatí rodiče například i za volejbal. O tisícovku víc, pokud chtějí dát dítě na fotbal nebo basketbal. Zhruba deset tisíc za rok stojí malý tenista.
Například ve vodním slalomu jsou částky na začátku mnohem nižší. V klubu USK Praha, kde trénuje Jiří Prskavec starší, vybavení dětem půjčují. „Mají zhruba jeden až dva roky na to, aby zjistily, jestli je to pro ně správný sport. Teprve potom nastupují řekněme vyšší finanční náklady od rodičů.“
Být jako Prskavec nebo Krpálek
Sportovním klubům teď roste zájem i v souvislosti s úspěchy sportovců. Malé vodní slalomáře tak přilákal bronzový medailista z olympijských her Jiří Prskavec mladší, judistické kroužky zase zažívají boom po zlatu Lukáše Krpálka. Podobně úspěšné sportovce by podle průzkumu chtěla mít ze svých dětí až pětina rodičů. Skoro tři čtvrtiny rodičů pak vedou své potomky ke sportu od malička.
Vedle finanční náročnosti kroužku se rodiče při vybírání sportovních aktivit rozhodují i podle vzdálenosti sportovního klubu od domova a časové náročnosti. Zajímá je také přístup trenéra a kvalita tréninků.
Z individuálních sportů se děti nejčastěji na amatérské úrovni věnují plavání, cyklistice nebo bruslím. Populární je také lyžování, tancování a běhání. Z kolektivních sportů je nejoblíbenější fotbal. Popularitu si ale v poslední době získává i florbal. Hraje ho 14 procent z dětí, které sportují. Hokej je populární u tří procent.
Stále vyhledávanější jsou ale i kroužky, které se sportem nemají nic společného. Řada dospělých sice nerada vidí, když děti tráví volný čas na internetu, přesto roste zájem o počítače. Rodiče si totiž uvědomují, že děti se k němu dostanou tak jako tak a v kroužku se alespoň něco naučí.
Generace youtuberů
Jednou z možností je například takzvaný youtubering. Kroužek generace, pro kterou je televize jako zdroj zábavy skomírající médium a na internetu ji zajímá hlavně kanál YouTube. „Děti se potřebují naučit mluvit do kamery, s tím mají na začátku velké problémy. Do toho pracují s technikou, kterou mají k dispozici nebo kterou jim zapůjčíme,“ řekla vedoucí kroužku v DDM Písek Jana Šmitmajerová.
Kroužek stojí 1500 na rok. Děti se do něj hlásí i proto, aby si zvedly sebevědomí a dokázaly mluvit na veřejnosti. Cesta k sebedůvěře totiž u mladé generace často vede přes počet lajků a followerů na sociálních sítích.
