Praha – Chaty a chalupy začínají stále častěji sloužit nejen jako rekreační objekty, ale i jako místa, kde lidé trvale žijí. Jejich pořízení je levnější, než je tomu u rodinných domů nebo i větších bytů ve městech. Zájem je hlavně o stavby blízko měst – a ty už také začínají zdražovat.
Chalupáři – lidé, kteří do svého přezdobeného rekreačního objektu na venkov přijíždějí vždy v pátek odpoledne, aby se v neděli večer zase sbalili? Staré klišé sice jistě stále leckde platí, stále častěji to ale je naopak. Lidé si začínají chalupy či chaty v osadách kupovat pro trvalé bydlení, zatímco do svého stálého bydliště zavítají jen občas. Příčiny jsou různé, například snaha být na čerstvém vzduchu, ale v některých případech i nedostatek peněz na nový byt, když je potřeba přestěhovat se za prací.
Do osady nedaleko Prahy se přesunula i rodina pana Petra ze Sedlčan. V metropoli našel práci a usoudil, že dojíždět celou cestu by pro něj nebylo výhodné. Byt v Praze se mu ale shánět nechtělo. „Rozhodli jsme se s manželkou, že si koupíme nějakou chatičku. Potom budeme uvažovat o větším domečku,“ popsal nový trvalý obyvatel chaty. Podle realitních kanceláří nyní zájem o chalupy a chaty stoupá, je ale otázka, jak dlouho bude jejich pořízení k trvalému obývání výhodné. Se zájmem totiž rostou i ceny. „Zdražení je v řádu několika set tisíc oproti loňskému roku,“ upozornila realitní makléřka Petra Kverková. Výhodně položená chata podle ní již má cenu srovnatelnou s pražskou garsonkou.
Příklady cen chat v Česku
- jižní Morava: 245 tisíc korun za malou dřevěnou chatu v zahrádkářské oblasti na okraji Brna
- severní Čechy: 600 tisíc korun za napůl roubenou chalupu v Podještědí s velkým pozemkem
- střední Čechy: 1,4 milionu korun za zděnou chatu v Hrusicích nedaleko Prahy
Rodinný dům z chaty? Je potřeba přestavba i lepší zabezpečení
Růst lidí, kteří dlouhodobě žijí v chatách, potvrdilo i sčítání obyvatel, které proběhlo před třemi lety. Tehdy tak žilo přes 35 tisíc lidí, o deset let dříve jich byla pouze třetina. Je také možné do chaty se přestěhovat natrvalo i úředně. V tom případě je ale potřeba stavebně ji upravit – chaty často nesplňují požadavky na velikost oken platné pro rodinné domy, rozměry obytné plochy ani na výšku stropu. Když ale jsou dostatečně prostorné, stačí k přenesení trvalé adresy, aby měl dům číslo popisné nebo alespoň evidenční.
Kromě případné přestavby by se lidé měli při trvalém obývání rekreačního objektu zamyslet i nad jeho zabezpečením. Důležité je to zejména u chat v osadách, kde zejména v zimě bývá prázdno a ve velkém přijíždějí zloději. Policisté poukazují, že často nemají těžkou práci, sami osady kontrolují a nacházejí vážné nedostatky. „Máme tady velké prosklené plochy bez okenic, máme tam spotřebiče a elektrické zařízení,“ popsal policista ze středočeských Kozojed výsledek kontroly jedné ze zdejších chat.
Naopak u chat, kam majitelé přijíždějí jen občas, dobře funguje svérázná „obrana“ proti zlodějům – uvnitř nic cenného nenechávat a nezvaným návštěvníkům to napsat. „Jídlo je v lednici, není co jiného ukrást!!! Děkuji,“ vzkázal zlodějům kozojedský chatař. Vzpomněl, že se v jeho prázdné chatě zloději pouze dvakrát vyspali a jejich návštěvy se obešly bez dalších škod.
Od ledna do května eviduje policie 2 100 vloupání do rekreačních objektů. Nejvíce řádí zloději ve středočeských osadách, kde zaznamenali policisté více než čtvrtinu z celkového počtu případů – zhruba 600. I na jihu Čech se ale v průměru stane nejméně jedna taková událost denně. Pachatele přitom policisté dostihnou jen asi ve čtvrtině případů.
