Muzeum policie vystaví padělky Zrzavého, které zmátly i znalce

Praha - Kriminalistický ústav slaví 55 let své existence a veřejnost může při této příležitosti nahlédnout do jeho „kuchyně“. V Muzeu policie na pražském Karlově budou od zítřka k vidění jak přístroje, které pomáhají dopadnout zločince, tak i předměty, které naopak pachatelé používají. Jedním z lákadel jsou falzifikáty obrazů Jana Zrzavého a dalších umělců z největšího padělatelského případu v Česku.

Malíř Libor Prášil vytvořil pro skupinu překupníků v letech 2003 až 2004 téměř 160 padělků. Jejich prodejem podle soudu „obchodníci“ vydělali až 15 milionů korun. K padělkům dodávali falešná potvrzení o jejich původu. Prášilovi však platili jen řádově tisíce korun; hlavní aktér případu Jan Trojan dostal 7,5 roku vězení, Prášil podmínku. 

Podle kriminalistů je Prášil velmi talentovaný a zmátl i znalce umění. Navíc nedělal kopie obrazů, ale maloval je ve stylu známých autorů; nedělalo mu ani problém napodobit různé styly. Proto bylo jejich rozpoznání velmi složité. Obrazy navíc dokázal namalovat velmi rychle. 

Po soudu propadly obrazy státu a Kriminalistický ústav je chtěl do svých sbírek pro studijní účely. Dostal ale jen čtyři desítky děl, protože zbytek chtěli majitelé zpátky. Podle odborníků tak hrozí, že se mohou znovu dostat na trh. 

Falza se ústav rozhodl vystavit proto, že šlo o mimořádný případ - rozsahem i kvalitou padělků. „Druhý cíl je osvěta a seznámení veřejnosti s tím, jak takový padělek vypadá. Ne každý má představu, že padělek může být tak kvalitní, že ani sám autor není schopen rozpoznat, jestli to maloval sám, nebo někdo jiný,“ připomíná autor výstavy Marek Kotrlý malíře Kristiána Kodeta, jehož díla se také falšovala, nicméně on sám si nebyl jistý, zda není jejich autorem.

Falzifikát obrazu Jana Zrzavého
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Na výstavě se také pomocí dalších mediálně známých kauz představí jednotlivá odvětví kriminalistiky, která pomáhají usvědčit pachatele. Chemická zkoumání pomohla objasnit požár letadla na ruzyňském letišti v roce 2012, díky daktyloskopii se povedlo identifikovat tělo oběti zalité do betonu, kdy byl znalcům ke zkoumání předložen pouze betonový kvádr s fragmentem ruky.

Návštěvníci se mohou těšit i na další kriminalistické exponáty - například plyšové hračky nebo lis na těsto, které byly použity k pašování drog. Na výstavě lze také sledovat vývojová stádia živého hmyzu, který je využíván ve forenzní entomologii ke zjištění doby úmrtí. 

Výstava s názvem Ve víru kriminalistické vědy a výzkumu s podtitulem 55 let aplikovaného výzkumu, inovací a vzdělávání je k vidění v Muzeu Policie (Ke Karlovu 1, Praha 2) do konce června 2014.

Kriminalistický ústav Praha zpracovává znalecké posudky a odborná vyjádření zejména pro orgány činné v trestním řízení. Je jedním z nejstarších, vysoce odborných policejních útvarů s celostátní působností.

Načítání...