Praha – Vláda schválila aktualizovaný plán boje s pandemií, který se po pěti letech doplňoval o zkušenosti z pandemie tzv. prasečí chřipky. Pandemická připravenost je podle plánu věcí všech resortů i krajů, které mají aktualizovat své pandemické plány. Počítá se také se společným postupem na mezinárodní úrovni.
Proti chřipce je v Česku očkováno sedm procent obyvatel, průměr EU je 22 procent. V sezoně 2010/2011 se dalo očkovat jen asi pět procent lidí, důvěra po zpochybňování vakcíny v době prasečí chřipky klesla. Vláda počátkem srpna schválila doporučení pro zdravotní pojišťovny, aby vedle seniorů a lidí se zdravotním zatížením platily očkování všem dospělým. Chce tak zvýšit zájem o ochranu očkováním.
Hlavní hygienik ČR Michael Vít nedávno uvedl, že podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) mají státy rozpracovat plány a koordinovat postup. Pandemický plán má aktualizovat každý stát a resort. WHO radí státům vytvořit systém monitoringu a státní koordinace. „Málokterý stát měl v pandemii takový monitoring akutních respiračních infekcí jako Česko, ve věkových skupinách, každý okres a každý týden,“ připomněl Vít.
Prasečí chřipka, zvaná též mexická, se začala šířit v dubnu 2009 v Mexiku. Původní představy byly, že lze zamezit přesunu viru do Evropy, což se nepodařilo. Strategie se změnila na omezení dopadu pandemie, k tomu je nutno propracovat zdravotnická opatření. Při hodnocení pandemie zazněla i kritika komunikace. Zdravotníci ani média prý nebyli připraveni na racionální a nekonfliktní informování veřejnosti. Nový pandemický plán to zohledňuje.
Nároky na státní rozpočet tento plán nedává. Zahrnuje například očkování a v případě, že o něm ministerstvo rozhodne, definuje vláda cílové skupiny i finanční požadavky pro danou sezonu.
Vláda podpoří novelu o odškodnění obyvatel Podkarpatské Rusi
Vláda ve sněmovně podpoří senátní novelu o zmírnění podmínek odškodnění českých občanů za nemovitý majetek, který museli nechat na Podkarpatské Rusi. Senátoři v čele s Tomášem Grulichem (ODS) novelu předložili kvůli tomu, že platný zákon neumožňuje získat odškodnění těm, kteří majetek nuceně opustili mimo vymezenou lhůtu, tedy v období mezi 5. listopadem 1938 a 18. březnem 1939. Kvůli tomuto termínu na odškodnění nemá nárok asi 200 z 600 žadatelů.
Senátoři proto navrhli lhůtu rozšířit na období od podpisu mnichovské dohody až po odevzdání území někdejšímu Sovětskému svazu, tedy od 29. září 1938 po 29. červen 1945. Zmírnění podmínek odškodnění by státní rozpočet stálo do 210 milionů korun, odhadují autoři novely.
Centrum pro dohledávání majetku obětí samostatným subjektem
Vláda prodloužila a rozšířila činnost Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války, jehož úkolem je dohledávání zabaveného, především židovského movitého majetku uměleckého charakteru. Instituce, která dříve spadala pod Akademii věd, by se navíc měla stát samostatným subjektem – obecně prospěšnou společností, kterou by ve formě státních dotací financovalo ministerstvo kultury.
Instituce získá statut obecně prospěšné společnosti a přejde přímo pod gesci ministerstva kultury, které bude její rozpočet hradit ze svých kapitol. „Jako nově vzniklá instituce se stane plnohodnotným subjektem, srovnatelným s obdobnými pracovišti v zahraničí, například v Německu, Rakousku, Francii, Nizozemsku, Spojených státech či ve Velké Británii,“ zdůvodňuje změny ministerstvo kultury.
