Ministr Štech: Dvě a půl miliardy navíc pro vysoké školy není mnoho. Mohlo by to být i více

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech (nestraník za ČSSD) je připraven na kompromis se stávajícím ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) v otázce prostředků určených vysokým školám, tak jak se o jejich výši diskutuje v souvislosti s přípravou rozpočtu pro rok 2018. Ministr to uvedl v úterním vydání pořadu Interview ČT24.

„Optimální by samozřejmě bylo skokově dohnat podfinancování vysokých škol z uplynulých let,“ řekl Štech. Dovede si ovšem představit částku nižší než čtyři a půl miliardy korun navíc, kterou zástupcům tuzemských VŠ přislíbila jeho předchůdkyně v úřadě Kateřina Valachová.

„Řekl bych, že navýšení dvě a půl miliardy je spíše nižší číslo, možná by se dalo uvažovat i o malinko vyšším. Je to něco, o čem ještě budeme s panem ministrem financí mluvit, a myslím, že si plně uvědomuje význam a prioritu vzdělání,“ prohlásil Štech.

Požadavky vysokých škol označil za naprosto oprávněné. „Opakovaně se jim říkalo: 'Letos ještě vydržte a bude vám přidáno. Jste naše priorita.' Mám pocit, že toto se jim řeklo asi čtyřikrát za sebou, takže se, upřímně řečeno, nedivím, že jim teď dochází trpělivost,“ uvedl ministr Sobotkovy vlády. 

Nahrávám video

Poukázal přitom na fakt, že zatímco počet studentů na českých VŠ za posledních osm let klesl o osm procent, ovšem příspěvky ze státního rozpočtu klesly o 17 procent. „Stále nejsme schopni se dostat - pokud jde příspěvek na hlavu studenta - nad to, co tu bylo v roce 2006,“ zdůraznil.

„Někde musí být chyba - když se podíváme na průměrné platy vysokoškolských odborných asistentů, mladých lidí, které tam chceme udržet a dát jim kariérní perspektivu, tak zejména u humanitních a společenskovědních oborů nedosahují ani průměrného platu středoškolských učitelů,“ připomněl Štech.

Pilného se pokusí přesvědčit o důležitosti navýšení doktorandských stipendií

Od začátku debaty o potřebnosti posílení rozpočtové kapitoly vysokých škol je na stole otázka navýšení stipendií pro doktorandy v prezenční formě studia. To jsou lidé, kteří se snaží získat doktorský titul – měli by se tedy intenzivně věnovat akademické a vědecké práci ve svém oboru, aby měli potřebný počet odborných publikací, dokázali sepsat dizertaci a vedle toho se systematicky připravovali na dráhu vysokoškolských pedagogů – a tito lidé přitom dostávají v průměru 7500 korun měsíčně, z nichž by měli vyžít.

„I když tomu pan ministr financí není úplně nakloněn, je třeba pořád uvažovat o tom, jak pomoci vysokým školám, aby mohly dát svým doktorandům přece jen vyšší stipendia, než mají dnes,“ podotkl Štech.

Jako třetí prioritu zmínil Štech finanční prostředky pro investiční akce v rámci tuzemských univerzit. „Peníze na obnovu, rekonstrukce, a tak dále,“ dodal současný ministr školství. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
Právě teď

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 5 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 9 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.