„Souhlasím s tím, že pakt není dokonalý, souhlasím s tím, že od června se výrazně zhoršil,“ prohlásil o evropském migračním paktu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). I tak jsou v dohodě podle něj body, které Česko požadovalo. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) by pomoc měla směřovat primárně k zemím na vnějších hranicích, řekl v pořadu Události, komentáře. Migrační pakt získal definitivní souhlas členských zemí Evropské unie ve čtvrtek, Česko se hlasování zdrželo.
Migrační pakt zlepší současný stav, i když není dokonalý, míní Rakušan. Kovaříkovi vadí „řada sporných bodů“
Události, komentáře: Uprchlíci v Evropě (zdroj: ČT24)
„V žádném případě nelavírujeme. Od začátku jsme říkali, že náš postup musí být zodpovědný a vycházet z jasných faktů,“ řekl k postoji Česka během přijímání migračního paktu Rakušan. Připomněl, že verze, kterou schválila Rada ministrů pro vnitřní bezpečnost v červnu, obsahovala základní věci, které Česko požadovalo.
Šlo například o absenci povinných a daných relokací, zrychlená hraniční procedura, pevněji daný screening při vstupu migranta a rychlá návratová politika.
Vyjednavači europarlamentu a členských zemí sedmadvacítky se na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku shodli loni v prosinci po mnoha letech neúspěšných snah o kompromis. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.
Odsouhlasený postoj států je konečný, akt musí ještě formálně schválit Evropský parlament.
Kovařík potvrdil, že v případě dalšího hlasování bude proti návrhu. „Je tam celá řada velmi sporných bodů,“ upozornil třeba na mechanismus každoročního přerozdělování nebo finanční kontribuce. Klíčové je podle něj dostat migraci pod kontrolu – primárně dialogem se zdrojovými zeměmi nebo s těmi, které jsou na migračních trasách.
S pomocí ve třetích zemích Rakušan souhlasí. Dodal, že zásadní posun je v nařízení „no entry“. „Říká, že po dvanáct týdnů je člověk, který už na území Evropské unie vstoupí, brán jako člověk, který do něj nikdy nevstoupil, dokud nebude prokázáno, že má azylový nárok,“ přiblížil ministr.
„Souhlasím s tím, že pakt není dokonalý, souhlasím s tím, že od června se výrazně zhoršil,“ prohlásil. Vzápětí však připojil, že oproti současnému stavu je to posun k lepšímu, celoevropské řešení je dle něj potřeba.
Kontrola vnějších hranic
Kovařík podotkl, že existuje solidarita v rámci evropské spolupráce. „Členské státy, které jsou na vnější hranici (…), dostávají ze speciálních fondů v rámci evropského rozpočtu (…) speciální prostředky na to, aby se staraly o vnější hranici. Je pak druhá věc, jestli to skutečně dělají a jestli ty prostředky náhodou nejsou investovány špatně.“
Europoslanec dále uvedl, že nejlépe vědí právě členské země na vnější hranici, jak s prostředky nakládat a jaká další opatření jsou potřebná. Zmínil třeba fyzické bariéry nebo nové bezpečnostní technologie.
„Proto jsme se dostali do té krize, říkají – radši si odvezte žadatele do svých zemí, protože my se o ně nejsme schopni postarat. To přece není cesta, kterou chceme sledovat,“ poukázal Kovařík. Každá země má podle něj – ze svých vlastních možností – schopnost přispět k tomu, aby vnější hranice byla lépe chráněna.
Solidaritu projevuje Česko v rámci standardních procedur evropského rozpočtu, o pomoc by si měly říct země v první linii, doplnil.
Flexibilní solidarita, již Kovařík zmiňoval, je dle ministra obsažena i v návrhu migračního paktu. Pomoc tak musí vycházet z konkrétní žádosti. „Migrační pakt, ať bude vypadat jakkoli, nemůže postrádat složku solidarity mezi jednotlivými státy,“ uzavřel ministr.
