Praha - HIV pozitivních rekordně přibylo - za poslední rok skoro o 270 případů. Obzvlášť rizikovou skupinou jsou vězni. V káznicích se ale plošné testy na HIV nedělají. Nejsou na to peníze a žádný zákon to ani nenařizuje. Nikdo tak přesně neví, kolik nakažených za mřížemi vlastně je.
Při vstupní prohlídce vězeň projde jen testem na drogy nebo žloutenku B a C. HIV se může odhalit později, ale pouze v ojedinělých případech. Obvykle, když má vězeň nějaké zdravotní potíže. Přitom právě vězení je rizikovým prostředím. Zhruba 5000 vězňů bere drogy a jednu jehlu si vyměňují i desítky odsouzených.
Obavy mají i sami dozorci, kteří jsou v kontaktu s vězni nejčastěji. Často vůbec netuší, zda jsou odsouzení zdraví nebo nemocní. „Bylo nám řečeno, že je to součást lékařského tajemství a že se všemi máme zacházet tak, jako kdyby měli HIV, což je více méně blbost,“ domnívá se jeden z dozorců. Ochráněn mnohdy není ani ošetřující lékař – například zubař.
Za velké riziko považuje vysoký výskyt HIV pozitivních mezi vězni i Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. „Člověk vychází ven a je rizikem pro celou společnost nejen pro vězně uvnitř,“ uvedl. Věznice se ale hájí tím, že k testování na HIV potřebují souhlas vězně a chybí prý i peníze.
Ve věznicích loni bylo zhruba čtrnáct tisíc lidí. Jejich plošné testování by tedy stálo skoro jeden a půl milionu korun. Léčba jednoho HIV pozitivního je ale pro stát mnohem dražší. Jen u nakažených za poslední rok vyjde na 267 milionů korun. O testování jednotlivců se občas pokouší neziskové organizace. Například Dům světla oslovil v minulosti všechny české věznice, službu však využilo jen šest z nich.
