O zachování matriky v obci budou rozhodovat starostové, plošně se rušit nebudou. Změní se ale jejich financování, místo paušálu bude platba za jednotlivé úkony. Po jednání s Asociací krajů a Svazem měst a obcí to řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Zástupci asociace a svazu to uvítali. Podle Sdružení místních samospráv to ale není celkové řešení situace a části matrik dále hrozí uzavření. Starostové proto po poledni před Úřadem vlády kvůli avizovaným změnám demonstrovali. Zároveň se sešli na podporu změn v majetkových přiznáních komunálních politiků.
„Myslím si, že to nebylo správně pochopeno. Nikdo matriky nechce rušit, dochází jenom ke změně financování,“ řekl po jednání Babiš. Starostové se podle něj mohou sami rozhodnout, jestli matriku v obci zachovají.
Matrik je v Česku kolem 1400, mluvilo se o zrušení asi 450 z nich do konce letošního roku. Podle ministra vnitra v demisi Lubomíra Metnara (za ANO) jsou informace o tom, že starostové jich plánují uzavřít jen desítky.
„Bude to paušální částkou za prvozápis a bude to rozčleněné podle administrativního výkonu,“ vysvětlil Metnar. Částky se budou pohybovat od asi 640 korun za narození dítěte, 1900 korun za zápis úmrtí a přibližně 3800 korun za zápis sňatku.
Podle ministra změna financování ušetří asi 150 milionů korun ročně, stejně jako kdyby se část matrik zrušila. Obce budou výkony vykazovat zpětně a dostanou je proplacené.
Matriky v různých obcích dostávaly podle Metnara různé částky. „Některé obce dostávaly v rámci paušálu na úkon 250 korun, jiné až 113 tisíc korun. To je neodůvodnitelný rozdíl,“ dodal.
Návrh poškodí hlavně malé obce, tvrdí Sdružení místních samospráv
Předseda Svazu měst a obcí František Lukl s návrhem souhlasí. „Matriky mají v obcích tradici. Jsou záležitostmi veřejné správy, které bychom neměli poměřovat pouze penězi, i když je občané využívají třeba jen jednou ročně,“ řekl.
Řešení vítá i předsedkyně Asociace krajů a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO). „Je to správný krok především pro občany, protože by k vyřízení této agendy museli dojíždět desítky kilometrů,“ dodala.
Podle Sdružení místních samospráv, které zastřešuje přes 1700 menších měst a obcí, to ale není celkové řešení situace a části matrik dále hrozí uzavření. „Cítíme z toho nějaký ústup, ale ne celkové řešení,“ reagoval tajemník sdružení Tomáš Chmela.
Protestu vláda nezabránila
Předseda sdružení Stanislav Polčák (STAN) vítá ústup od rušení matrik, s navrženým modelem jejich financování ale souhlasit nemůže. Podle něj by to poškodilo zejména malé obce.
Příspěvek pro matriky by podle něj měl mít dvě složky. Kromě jednotlivých úkonů by stát zároveň přispíval i na samotnou existenci matrik. „Jde tu i o roli matrik v dostupnosti veřejné správy občanům menších měst a vesnic,“ poznamenal Stanislav Polčák.
Starostové a další představitelé regionů se kvůli nesouhlasu se změnami po poledni sešli k demonstraci před budovou Úřadu vlády. „Chceme dát najevo, že matriky na venkově být musí,“ uvedl tajemník Chmela.
Starostové si přinesli transparenty, kterými odmítali rušení matrik, upozorňovali, že vláda, která změny financování navrhuje, nemá důvěru Poslanecké sněmovny, nebo označily změny za „dárek ke 100 letům ČSR“.
Cílem demonstrace byla také podpora senátní verze zákona o střetu zájmů, která brání tomu, aby údaje o majetku komunálních politiků byly automaticky a anonymně veřejně dostupné. Návrh v té době již ležel ve sněmovně, která jej sice krátce po demonstraci zamítla, schválila však poslaneckou verzi. Podle ní bude část údajů neveřejná, registr oznámení ale zůstane volně přístupný. Senátoři navrhovali, aby lidé měli k majetkovým přiznáním komunálních politiků přístup pouze na základě individuálních žádostí.
Podle poslankyně STAN Věry Kovářové by nutnost žádat o přístup k majetkovým přiznáním komunálních politiků znamenala „vyrovnání práv na informace a práva na soukromí“ vzhledem k tomu, že by dotyční politici na oplátku věděli, koho jejich poměry zajímají. Starosta středočeské Višňové Jiří Nekolný podotkl, že majetková přiznání považuje v rámci demonstrace „ještě za důležitější“ než boj proti změnám ve financování matrik.
Vnitro podle původního návrhu mělo seškrtat do konce letošního roku počet matrik o třetinu, tedy zhruba o 400. Záměr mohl dopadnout na matriky, kde ročně provedou méně než 20 úkonů a do 20 kilometrů od obce je jiný úřad. Starostové upozorňovali na to, že změna by zkomplikovala život hlavně starším a chudším lidem. Ministerský návrh vycházel z rozboru z let 2014 až 2016. Podle Svazu měst a obcí už není aktuální.
