Při didaktickém testu z českého jazyka a literatury uspělo 90,3 procenta maturantů. Oproti minulému roku se tak jejich výsledky mírně zhoršily. Naopak lépe dopadli žáci středních škol v didaktickém testu z matematiky, kterou zvládlo o 1,5 procenta více maturantů než loni. Výsledky letošního jarního termínu státních maturitních testů a jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol představila ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka.
K prvnímu pokusu se letos přihlásilo celkem 69 823 středoškoláků, tedy zhruba o 900 méně než loni. „Jsem ráda, že došlo k mírnému zlepšení zejména všemi obávané matematiky. Ukazuje se, že studenti se s ní vypořádávají statečně,“ zhodnotila výsledky maturit Valachová.„Samozřejmě bych byla raději, kdyby i z češtiny a z cizího jazyka došlo ke zlepšování,“ dodala.
V testech z matematiky dosáhla úspěšnost 78,3 procenta, tedy o 1,5 procenta více než v loňském roce. To je podle Zíky dáno složením žáků, kteří si matematiku zvolili jako maturitní předmět.
„Nám se bohužel v posledních letech stává, že k matematice se přihlašuje stále menší procento maturantů. Nicméně počet gymnazistů zůstává stejný. To znamená, že v tom vzorku uchazečů o matematiku je větší podíl gymnazistů,“ řekl. Stále ale matematika zůstává nejméně úspěšným předmětem v maturitních testech.
Úspěšnost maturantů v didaktickém testu z češtiny oproti minulému roku mírně klesla – propadlo o 1,3 procenta více maturantů než loni. Podle Zíky může být jednou z příčin fakt, že žáci se na zkoušku připravují nácvikem testových úloh. „Poté se jim stane, že pokud se v testu objeví nový pojem nebo nová část učební látky, mají s tím problém,“ konstatoval.
Maturitní testy se psaly od 2. do 5. května, sloh z češtiny už 11. dubna. Všichni maturanti museli skládat zkoušku z češtiny a literatury. Při volbě druhého povinného předmětu daly tři čtvrtiny maturantů přednost cizímu jazyku před matematikou, na níž každoročně ztroskotá nejvíc studentů.
Valachová: Jednoté přijímačky jsou spravedlivější
Jednotné přijímací zkoušky hodnotila ministryně Valachová kladně: „Český jazyk a literatura dopadly v průměru lépe než matematika. Nicméně ani v jednom z případů se neukázalo, že by absolventi základních škol a zájemci o studium na střední škole výrazně propadli.“
Zkoušky podle ní naopak ověřily, že znalosti dětí stačí k následné úspěšnosti na středních školách a gymnáziích.
Za důležité Valachová považuje, že není stanovena bodová hranice pro přijetí uchazeče. Hodnota jednotných zkoušek podle ní spočívá v tom, že se ověří, jaké znalosti poskytují dětem jednotlivé základní školy. „Jednotné přijímací zkoušky spravedlivěji hodnotí znalosti žáků základních škol,“ řekla.
Přijímací zkoušky se konaly během dubna a dva náhradní termíny byly minulý týden, účastnilo se jich 86 378 dětí.Celkem se děti mohly přihlásit na dvě školy. Z obou pokusů u zkoušek se jim pak započítával lepší výsledek. Na většině škol musel tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení uchazeče. Minimální hranice získaných bodů, která by byla nezbytná pro přijetí na maturitní obory, nebyla centrálně stanovena.
