Mašínové stále zůstávají kontroverzní dvojicí českých moderních dějin

Praha - Skupina bratří Mašínů se po únoru 1948 pokoušela ochromit nastupující totalitní režim sabotážemi. V roce 1953 pak bratři Mašínové spolu s Milanem Paumerem utekli na Západ. Jejich činnost proti komunistické diktatuře v Československu a útěk přes východní Německo si vyžádaly 6 mrtvých. Právě tato skutečnost českou společnost dodnes dramaticky rozděluje. Zatímco jedni v nich vidí hrdiny, druzí teroristy a vrahy. Sestra bratří Mašínových Zdena Mašínová pokládá otázku, zda jsou Mašínové hrdinové, či vrazi, za špatně položenou, neboť v té době nešlo podle ní o hrdinství, ale o nutnost.

„Tady vraždil celý systém, který byl nastolen po roce 1948. Komunisté si byli vědomi toho, že se musejí ozbrojit, proto první věc, kterou udělali, bylo, že zdecimovali policii, armádu a justici. Dnes se ukazují obrázky desetitisíců milicionářů, kteří pochodují republikou proti neozbrojenému obyvatelstvu,“ přiblížila již před několika lety pro ČT situaci po roce 1948 Mašínová.

Již po únoru 1948 byli oba bratři přesvědčeni, že začíná teror. V tomto názoru se utvrdili ještě poté, co nově nastupující režim začal zatýkat spolupracovníky jejich otce Josefa Mašína, který položil svůj život v boji proti fašismu. 
 
V roce 1951 ozbrojená skupina bratří Mašínů přepadla policejní stanici v Chlumci nad Cidlinou. Pokusili se omráčit příslušníka Sboru národní bezpečnosti (SNB), který na ně však vytáhl zbraň. Josef Mašín ho zabil dvěma výstřely z pistole. O dva týdny později přepadli policejní stanici v Čelákovicích. Ctirad Mašín během akce podřezal spoutaného příslušníka SNB.
 
V roce 1952 skupina přepadla auto s podnikovými výplatami. Pokladník, civilista, začal svěřené peníze bránit se zbraní v ruce. Josef Mašín jej při rvačce zastřelil.
 
Bratři Mašínové se pak v roce 1953 rozhodli emigrovat a vstoupit do americké armády. Věřili ve válku mezi Sovětským svazem a Západem, který by rodnou zemi mohl od komunismu osvobodit. Pět členů skupiny překročilo hranici u Hory Svaté Kateřiny, přes území NDR všichni mířili do Západního Berlína. Tisíce policistů a vojáků se jim snažily znepříjemnit odchod do exilu; tři z nich byli zastřeleni. Dva z ozbrojené skupiny skončili v zajetí a posléze v Československu dostali trest smrti. Jen zázrakem unikl Milan Paumer, který byl postřelen. 


Za útěk bratří Mašínových skončili na oprátce další tři lidé, jeden člověk dostal trest doživotí a čtrnáct lidí bylo odsouzeno v průměru na 17 let. Matka Mašínových ve vězení zemřela. Minulý režim je interpretoval jako surové vrahy, jejich příběh se dokonce dostal i do seriálu Třicet případů majora Zemana

Mašínové: Vrazi, nebo hrdinové?

Bylo po únoru 1948 a komunisté odsoudili k smrti Miladu Horákovou, znárodňovali soukromé majetky a těžký žalář v uranových dolech čekal tisíce lidí, kteří se proti režimu provinili mnohdy jen svou minulostí nebo jiným přesvědčením. V této situaci Milan Paumer neváhal a připojil se k bratrům Mašínům, kteří se rozhodli proti komunistickým metodám bojovat – nejdříve obyčejným rozbíjením vývěsek KSČ a portrétů Stalina a posléze se zbraněmi v ruce.

Odpověď na to, jak posuzovat činnost bratří Mašínových, nerozděluje jen české politiky. V roce 2003 označila bratry za hrdiny jen třetina lidí. Víc než polovina je považovala za vrahy. Nicméně historici upozorňují na to, že případ by se neměl posuzovat jen podle dnešních měřítek, ale také v kontextu tehdejší doby, kdy akce vyvolala reakci. 
 
„Oni začali bojovat proti tomu režimu tak, jak mohli - tedy se zbraní v ruce. Stejně tak by, kdyby byli starší, bojovali proti nacismu. Viděli v tom to samé a stejným způsobem do toho šli,“ komentoval chování bratří Mašínových historik Eduard Stehlík.

  • Zdena Mašínová, sestra Ctirada a Josefa Mašínových autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/493/49271.jpg
  • Otec bratří Mašínových, kterého v roce 1942 popravilo gestapo. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/110/10920.jpg
  • Milan Paumer - jeden ze skupiny bratří Mašínů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1848/184713.jpg
  • Milan Paumer - jeden ze skupiny bratří Mašínů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1848/184709.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 mminutami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...