Praha – Romy, částečně Slovany, ale především Židy řadili nacisté mezi tzv. podlidi. Pokus vyhladit je ze světa i historie vstoupil do dějin jako největší zločin v dějinách lidstva – nebyl ale první. Židé se od raného středověku dostávali do křížku s křesťanskou věroukou a jako takoví byli vždy opovrhovanou a utlačovanou skupinou. Dějiny antisemitismu ztvárnil ve své unikátní sérii kreseb americký umělec Mark Podwal. Vytvořil ji pro výstavu v Terezíně, zájem o jeho díla potom projevilo mnoho světových významných institucí. Dokument o jejich vzniku uvede v pondělí ve 22:00 ČT art.
Mark Podwal nechal nahlédnout do dějin antisemitismu – od moru po holocaust
V 18. až 19. století se v rámci rozsáhlých sociálních změn v Evropě začala rodit myšlenka národa a příslušnosti k němu. Tehdy také začali být široce vnímáni jako národ i židé. Zrodil se tak na jedné straně moderní antisemitismus, který vedl k holocaustu, na druhé straně také sionismus, který vedl ke vzniku státu Izrael. Moderní antisemitismus ale plynule navázal na starou nenávist vůči židům, která měla náboženský podklad a bývá také označována jako antijudaismus.
Mark Podwal ve své sérii 42 kreseb, které vytvořil pro Památník Terezín, nabízí stručný náhled do historie židů v Evropě i dějin ještě starších. Vrací se až ke starozákonním příběhům o zpustošení Jeruzaléma babylonskými vojsky. Hlavní téma ale leží jinde. „Jednotlivá témata začínají se začátkem Evropy, křížovými výpravami, jednotlivými katastrofami, které potkaly židovské komunity po celém světě. Pokračuje přes inkvizici, pogromy v Basileji a ve Štrasburku. Také to, co se dělo v Německu a ve Francii – útoky na synagogy. Pokračuje to potom přes pogromy v Rusku a Polsku až k holocaustu,“ shrnul Mark Podwal svůj pohled do dějin protižidovského smýšlení.
Z výstavy Marka Podwala nazvané To všechno nás postihlo
Pogromy stály tisíce životů
Středověký křesťanský pohled kladl židům hromadně za vinu Kristovo ukřižování – fakt jeho následného vzkříšení dav neobměkčil – ke kterému se přidalo údajné čarodějnictví či tvrzení o rituálních vraždách. Příčiny pogromů, které probíhaly napříč Evropou, však měly i jinou motivaci. Náboženská pravidla zakazovala jak židům, tak křesťanům lichvu, ovšem mezináboženské peněžní půjčky zakázány nebyly, a tak židovská populace bohatla z úroků z půjček křesťanům. Toto bohatství potom účastníky útoků na židovská ghetta lákalo neméně než pomsta za údajné židovské zločiny. Záminkami velkých pogromů tak mohlo být tvrzení, že židé otrávili studny a způsobili tak šíření mohutné morové epidemie ve 14. století, ale i třeba údajné znesvěcení hostie. V době první morové epidemie proběhly pogromy v mnoha městech, za nejtragičtější jsou považovány ty v Basileji či Štrasburku. Obyvatelé ghett byli nahnáni do dřevěné stodoly či postaveni na dřevěná prkna, která potom lůza zapálila. V Basileji byla vyvražděna takřka celá židovská populace s výjimkou dětí, následně násilně konvertovaných ke křesťanství.
GALERIE
Pogrom v polském Bialystoku 1905
Pogromy se nevyhýbaly ani českým zemím, ačkoli se zde židé dlouhodobě těšili královské ochraně a z vůle koruny docházelo spíše než k útokům k častému rušení křesťanských, zejména pak královských dluhů. Přesto i k útokům na ghetta docházelo a některá města židy vykazovala. Židovské muzeum označuje za první pražský pogrom útok v roce 1096, pravděpodobně nejznámější a největší byl pogrom z roku 1389. Příčinou mělo být znesvěcení hostie v době, kdy byl král – vnímaný jako židovský ochránce – mimo město. Později docházelo k pogromům zejména v dobách bezvládí a revolučních obdobích, naposled ještě v prosinci 1918 v Holešově (čtěte zde). Antisemitským smýšlením se netajili ani čeští velikáni. Proslul tak například Jan Neruda. Ale i Tomáš Garrigue Masaryk popsal Karlu Čapkovi: „Židů, těch jsem se bál; věřil jsem, že potřebují křesťanské krve, a proto jsem si raději zašel zašel o pár ulic, než abych šel podle jejich stavení. Jejich děti si chtěly se mnou hrát, protože jsem trochu uměl německy, ale já ne.“ Jak ale dodal, rozumem ranou výchovu překonal. Nakonec proslul jako odpůrce obvinění Leopolda Hilsnera z rituální vraždy dívky v Polné.
Anežka Hrůzová a Leopold Hilsner
Až přijde Mesiáš
Mark Podwal ve svých kresbách zachytil spíše události, které jsou ve světě proslulejší než pražské pogromy nebo hilsneriáda, ale jak upozornil, jeho série vznikla do značné míry náhodou, snad i nedorozuměním. „Měl jsem před dvěma lety výstavu v Židovském muzeu v Praze a byl jsem tehdy požádám Památníkem Terezín, abych tam vystavoval. Myslím, že si na počátku mysleli, že tam pošlu díla, která jsem vystavoval v muzeu, ale já jsem se rozhodl, že nakreslím 42 nových kreseb o historii antisemitismu, který vedl k holocaustu,“ popsal. Podwalovu historii antisemitismu je dnes možné obdivovat i jinde. „Vytvořil jsem 60 výtisků těchto 42 kreseb,“ řekl. O ně potom projevily zájem nejslavnější americké univerzity Harvardova či Yalova, knihovna Kongresu či americké muzeum holocaustu a také izraelská národní knihovna.
Mark Podwal zaujal svět výstavou To všechno nás potkalo (zdroj: ČT24)
Kreslíř známý především svými ilustracemi pro deník New York Times se ale v minulosti zaměřil i na jiné příběhy z židovských dějin, které nejsou tolik tragické. V té souvislosti se také poprvé podíval do Prahy. „V roce 1996 mi Židovské muzeum uspořádalo výstavu, protože znali moji práci z knihy, kterou jsem dělal o golemovi,“ vzpomněl. Později se zase začal zajímat o Staronovou synagogu: „Legenda je taková, že kameny této synagogy byly doneseny z Jeruzaléma anděly. Legenda říká, že až přijde Mesiáš, tak se tyto kameny zase vrátí zpátky do Jeruzaléma.“
Staronová synagoga