Praha - Zesnulý jihoafrický bojovník za svobodu a lidská práva Nelson Mandela si v devadesátých letech vypěstoval vřelý vztah s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Při své vůbec první návštěvě Československa v květnu 1992 poděkoval předseda Afrického národního kongresu československé vládě i lidu za podporu boje proti apartheidu. Havlovi několikrát vyjádřil náklonnost. Podle Mandely k sobě mají svými osudy politických vězňů blíž než kdokoli jiný. Dodnes bývá Václav Havel označován za „Nelsona Mandelu východní Evropy“. Mandelovy ostatky budou od středy do pátku vystaveny v Pretorii.
Multimediální projekt o Nelsonu Mandelovi
Havel zval Mandelu na návštěvu Československa už krátce po jeho propuštění z jihoafrické věznice - v květnu 1990. Československý prezident tehdy oceňoval zejména Mandelovy morální a lidské kvality, „které si získaly zaslouženou úctu všech humanisticky a demokraticky smýšlejících obyvatel naší planety“.
Jihoafrický politický vězeň se ale rozhodl navštívit Prahu narychlo až při své návštěvě Švédska. Tam teprve jednal o udělení Nobelovy ceny, kterou následující rok nakonec opravdu získal. Mandela za Václavem Havlem nakonec zavítal 25. května při cestě zpět do své rodné vlasti. Podle bývalého poradce prezidenta Václava Havla Stanislava Slavického se prezidentská kancelář o náhlém Mandelově rozhodnutí dozvěděla pouhé tři dny předem.
Spříznění politických vězňů
Předseda Afrického národního kongresu při příležitosti své neoficiální dvoudenní návštěvy řekl, že vláda a lid Československa podporovaly boj proti apartheidu po více než 30 let. „Je naší povinností vyjádřit díky za tuto podporu,“ prohlásil ihned po příletu do Prahy. Mezi Havlem a Mandelou se podle Slavického během tohoto krátkého setkání navázal blízký vztah.
Šlo o „vztah dvou výjimečných osobností, které už v té době hrály roli jakýchsi symbolů obrovských geopolitických změn“, míní bývalý poradce. „Chtěl se setkat s prezidentem Havlem, protože už delší dobu cítil, že je tady osobnost, která mu svým způsobem konvenuje,“ řekl Slavický v Horizontu ČT24. Při setkání pak prý určitou náklonnost vyjádřil i osobně. Havlovi tehdy řekl, že svými osudy politických vězňů k sobě mají blíž a lépe si porozumí.
Mandela se v Praze setkal také s československým premiérem Mariánem Čalfou a předsedou Federálního shromáždění Alexandrem Dubčekem. Vůbec prvním Čechoslovákem, který se s Mandelou osobně sešel po jeho propuštění z dlouholetého vězení, byl ale tehdejší československý velvyslanec v Zimbabwe Václav Jumr. Již v březnu 1990 mu tehdy jednasedmdesátiletý Mandela řekl: „Dekuji vašemu lidu.“
Mandelu ocenil i Gustáv Husák
Mandela obdržel více než 100 různých ocenění včetně Nobelovy ceny za mír. V Československu dostal v červenci 1988, kdy byl stále uvězněn, Řád přátelství. Tehdejší prezident Gustáv Husák jej ocenil při příležitosti Mandelových 70. narozenin „za významný osobní přínos národně osvobozeneckému boji jihoafrického lidu“.
Později v roce 1990 se s Mandelou setkal soukromě v Davosu ještě vedoucí Kanceláře prezidenta Havla Karel Schwarzenberg. Během svého prezidentského mandátu v letech 1994-1999 Mandela v České republice nebyl. S odmítavou reakcí se v JAR setkalo zrušení návštěvy českého prezidenta Václava Havla v roce 1998 ze zdravotních důvodů. JAR pak odřekla návštěvu „náhradníka“, ministra zahraničí Jana Kavana.
Veřejnost bude moci doprovázet rakev s ostatky v Pretorii
Legendární bojovník proti politice rasové segregace zemřel po vleklých zdravotních problémech v 95 letech. Mandelovo tělo bude příští týden od středy do pátku vystaveno v Domě unie, kde se nachází sídlo vlády a některé kanceláře úřadu prezidenta. Přes noc má zůstat v márnici. Ranní cestu ostatků z márnice ulicemi Pretorie bude moci sledovat veřejnost. Vláda také vyzvala obyvatele, aby rakev při těchto převozech doprovázeli.
Další události spojené se smrtí Mandely
• V neděli bude v JAR celostátní den smutku, který má být ve znamení „modliteb a rozjímání“.
• V pondělí se sejde parlament k mimořádnému zasedání, aby uctil Mandelovu památku.
• Na úterý je plánována veřejná pieta na fotbalovém stadionu v Johannesburgu.
• V sobotu 14. prosince pak tělo na palubě vojenského letounu opustí Pretorii a zamíří do města Mthatha na jihovýchodě JAR, odkud bude převezeno do vesnice Qunu, kde Mandela vyrůstal.
• V Qunu se následně v neděli 15. prosince uskuteční státní pohřeb. Samotné pohřbení těla bude čistě rodinnou záležitostí.
Do Jihoafrické republiky mezitím míří kondolence z celého světa. Mandelova smrt zasáhla všechny, kdo se s ním setkali. Po svém skonu spojil nejen obyčejné Jihoafričany, ale i světové politiky či hvězdy showbyznysu. „Myslím, že Mandela je výjimečný tím, že vystoupil ze tmy a z bolesti. A dokázal přesvědčit lidi, že usmíření je možné, že bychom měli vykročit vpřed a spolupracovat i s nepřítelem. Měli bychom důvěřovat ve své lidství, aby se svět stal lepším,“ podotkl zpěvák Peter Gabriel. „Nelson Mandela byl neobyčejný člověk. A opravdu nezištně vyměnil sám sebe za svobodu svého lidu,“ podotkl herec Richard Gere.
Ke kondolencím se přidala i Severní Korea
Rozloučit se s nositelem Nobelovy ceny za mír přijedou do JAR mimo jiné americký prezident Barack Obama a jeho předchůdci George Bush mladší a Bill Clinton. Očekáváni jsou také papež František, tibetský duchovní vůdce dalajlama, brazilská prezidentka Dilma Rousseffová nebo významné osobnosti jako zakladatel Microsoftu Bill Gates. K záplavě projevů soustrasti ze zahraničí se už připojil Pchjongjang. „Velké skutky, jichž Nelson Mandela dosáhl ve svém boji proti rasismu a za demokracii v Jižní Africe, jihoafrický lid a celé pokrokové lidstvo nikdy nezapomenou,“ napsal podle agentury KCNA předseda severokorejského parlamentu Kim Jong-nam.
