Rok 2016 byl pro Českou republiku v čerpání evropských dotací špatný. Objem smluvně zajištěných peněz byl zhruba deset miliard korun. Letos by to mělo být přibližně pětkrát více. Na tiskové konferenci to řekla ministryně pro místní rozvoj (MMR) Karla Šlechtová. Celkově měla republika z evropských peněz na konci loňského roku smluvně zajištěno 86,6 miliardy korun, tedy 14,2 procenta z programového období 2014–2020.
Loni jsme evropské dotace čerpali špatně, upozorňuje Šlechtová
Šlechtová: Příští rok musíme na národní dotace dostat víc peněz (zdroj: ČT24)
„Odhady byly mnohem vyšší, loňský rok byl z objektivních důvodů poměrně špatný. Nešlo o nastavování programů (tzn. oblastí čerpání), ale jsou řídicí orgány, které mají špatně nastavené výzvy (pobídky a jejich podmínky – pozn. red.),“ uvedla Šlechtová.
„V průběhu vyhlášení ji chtějí změnit, pak si stěžují na monitorovací systém, ale jen zakrývají svoje vlastní chyby. Nebudu nikoho jmenovat, ale úředníci, kteří si to přečtou, vědí, kam mířím,“ dodala ministryně.
Dalším důvodem nižšího čerpání bylo podle Šlechtové to, že stát poskytoval mnohem více národních dotací. „Každý žadatel jde raději požádat o národní dotaci, protože je to jednodušší,“ konstatovala ministryně.
Letošní odhad? 53 miliard
Odhad čerpání na letošní rok je třiapadesát miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je za čerpání evropských dotací zodpovědné, bude podle Šlechtové intenzivně hlídat čerpání z jednotlivých programů. Pokud nebudou do poloviny roku naplněny podle plánu, navrhne jejich přerozdělení.
„Máme například program, který loni vyčerpal jen 19 procent odhadované částky. To je velmi špatné. Tohle už nechci dopustit. Tento rok bude v čerpání dotací klíčový,“ řekla Šlechtová.
V programovém období 2014 až 2020 má Česká republika k dispozici 648 miliard korun. Příští rok bude Evropská komise čerpání v jednotlivých zemích vyhodnocovat a část peněz může přesunout mezi programy i mezi státy. U České republiky tato rezerva činí 38,6 miliardy korun. Ministerstvo pro místní rozvoj proto smluvně zajištěné peníze porovnává s celkovou částkou poníženou o tuto rezervu.
Chci venkov, oznámila Šlechtová. Nesmysl, kontruje ODS
Ministryně pro místní rozvoj současně s tím představila své priority pro zbývající měsíce ve funkci. Soustředit se chce především na vesnické oblasti. „Chci venkov pod ministerstvo pro místní rozvoj. Staráme se o něj tak či onak a byla bych ráda, kdyby to bylo legislativně zakotveno,“ prohlásila s tím, že by na jejím úřadě měl vzniknout speciální odbor, který by sloužil jako styčný bod pro řešení problémů malých obcí.
Svaz měst a obcí upozorňuje, že není venkov jako venkov – a že jsou výrazné rozdíly mezi oblastmi v okolí velkých měst a periferními regiony republiky. Iniciativu MMR ale oceňuje, dnes musí venkov komunikovat s kraji i s několika ministerstvy najednou. „Každé zřízení odboru je vítané, ale je nutné, aby pomoc byla systematická, soustavná a aby bylo jedno ministerstvo, které bude sloužit jako ministerstvo venkova,“ prohlásil ředitel Svazu Dan Jiránek.
Opoziční ODS naopak záměr ministryně Šlechtové zpochybňuje; místopředseda Martin Kupka upozornil na to, že otázky venkova nezasahují jen do kompetencí MMR nebo ministerstva zemědělství, ale třeba i ministerstva školství. „Venkov vždycky bude průřezovým tématem. Jediný rozumným způsobem pro to, aby se na venkově dařilo, je dobře provázat aktivity ministerstev. Myslet si, že to vyřeší jeden konkrétní odbor, je nesmysl,“ konstatoval.
Kupka (ODS): Chtít vyřešit venkov jedním odborem je nesmysl (zdroj: ČT24)