Praha – Lidé si budou moci sami zvolit, zda budou mít v budoucích elektronických občanských průkazech údaje o rodinném stavu a místě bydliště a rodné číslo. Vyplývá to z novely zákona o základních registrech, kterou dnes schválila sněmovna. Předloha nyní míří k posouzení do Senátu. Nová občanka se začne vydávat v lednu 2012. K omezování solárních elektráren se dnes poslanci nedostali. Vládní novelu, která brání zdražení elektřiny kvůli jejich prudkému rozvoji, budou poslanci schvalovat až na úterní schůzi. Prošla naopak novela, podle které by v okolí letišť měla vzniknout ochranná pásma, kde se nebudou smět používat laserová zařízení. Za porušení zákazu by měla hrozit pokuta až do výše pěti milionů korun.
Podle původní novely měla data z občanských průkazů zcela zmizet. Kritici ale poukazovali na to, že údaji se lidé neprokazují jen před státními úřady. Jsou nutné i v různých soukromých vztazích. Lidé by si museli za poplatek pořizovat příslušná potvrzení. Podle zákona o bankách by si lidé bez údajů v průkazu vůbec nemohli založit třeba účet.
Radek John:
„Když se ženíte, musíte změnit občanku, když se pětkrát stěhujete, pětkrát měníte občanku. Kdo ví, že se bude hodně stěhovat, utají tento údaj a nemusí neustále měnit občanku a my ji nemusíme platit.“
Poslanci ČSSD a také Martin Doktor z ODS prosazovali, aby byly údaje zapisovány do průkazů i nadále. Poslanci dnes ale schválili kompromisní návrh Stanislava Polčáka (TOP 09), podle kterého v nich zůstanou, lidé si ale budou moci sami říci, který z nich v dokladu nechtějí. Takovou úpravu podpořil i ministr Radek John (VV).
Přibude registrované partnerství
Rodinný stav se měl podle původní novely zapisovat do občanských průkazů do konce příštího roku. Místo bydliště mělo z průkazů zmizet od roku 2017 a rodné číslo od roku 2020 kvůli stávajícím informačním systémům České správy sociálního zabezpečení. Postup souvisí se zaváděním základních registrů, v nichž údaje budou. Mezi údaje volitelně zapisované do občanských průkazů se nově dostane registrované partnerství. Dokumenty čekají i další změny. U lidí narozených v zahraničí by se mělo uvádět místo narození pouze kódem státu. Agenda občanských průkazů se tím sladí s úpravou platnou pro cestovní doklady.
Se spuštěním registrů se předpokládá i rozšíření čteček, které budou elektronické doklady schopny zpracovávat. Opoziční ČSSD ale upozorňuje, že čtečky nemusí být všude k dispozici. „Nejen komunikace s bankou, nejen komunikace v soukromoprávních vztazích, uzavírání smluv, ale třeba i komunikace ve volební místnosti, ověření totožnosti může být tím problémem,“ řekl ČT poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
Rusové mají v občance i děti a vojnu, Britové je nemají vůbec
Chystaná změna je největší za posledních sedmnáct let. S podobou občanek bojují i ve světě a jejich používání je různé. Třeba Rusové na nich musí mít i to, kolik mají dětí a jestli byli na vojně. Naopak v Rakousku jsou nepovinné a zájem o ně je minimální. Nahrazuje je pas nebo řidičák. Těmi se prokazují i v Británii, kde dokonce žádné občanky vůbec nemají.
Elektronické občanské průkazy měli lidé původně dostávat už od července. Termín se ale posunul na rok 2012 kvůli tomu, že později proti původním předpokladům začne ostrý provoz čtyř informačních registrů. Nynější novela obsahuje řadu zpřesnění a úprav jejich fungování a využívání. Elektronické občanské průkazy mají být oproti dosavadním doplněny o čipovou kartu, na které budou skryty údaje usnadňující jednání s úřady. Velké budou jako kreditka nebo řidičák.
V okolí letišť se zřejmě nebudou smět používat lasery
V okolí letišť by měla vzniknout ochranná pásma, kde se nebudou smět používat laserová zařízení. Velikost tohoto pásma by vymezil Úřad pro civilní letectví. Za porušení zákazu by měla hrozit pokuta až do výše pěti milionů korun. Počítá s tím novela zákona o civilním letectví, kterou dnes Poslanecká sněmovna schválila ve zrychleném řízení. Jejím cílem je zvýšit bezpečnost pilotů, kteří si stěžují na to, že je neznámí pachatelé při vzletech a přistáních v okolí letiště Ruzyně ohrožují laserem. Návrh nyní posoudí Senát. O podobném trestu za toto jednání debatovala už Poslanecká sněmovna před jarními volbami, zákon ale nestihla včas schválit.
