Praha - Věznění zákonodárci zřejmě ztratí nárok na plat a náhrady spojené s funkcí člena parlamentu. Přijít mají také o další benefity, jako je například kancelář v jejich regionech. Změnu přináší novela zákona o platech ústavních činitelů, kterou dnes sněmovna schválila. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Předloha ODS o platech vězněných zákonodárců by aktuálně dopadla na poslance Romana Pekárka (dříve ODS), který byl odsouzen na pět let do vězení za korupci. Podle něj také dostala neformální název „Lex Pekárek“. Občanští demokraté novelu zdůvodňují tím, že zákonodárci ve vězení nemůžou řádně vykonávat mandát.
Norma by se netýkala bývalého sociálního demokrata Davida Ratha, který je kvůli podezření z korupce rok ve vazbě. Pekárek je na rozdíl od Ratha pravomocně odsouzen, a to kvůli tomu, že si coby kolínský místostarosta řekl o milionový úplatek.
Novela by se vztahovala i na případy, pokud by členové parlamentu byli v ochranném léčení nebo v zabezpečovací detenci. Doba, kterou by v nich strávili, by se navíc těmto zákonodárcům nezapočítávala do výpočtu odchodného.
Normu podpořilo 119 ze 134 přítomných poslanců, přičemž nikdo nebyl proti a zbývající - část sociálních demokratů v čele s předsedou jejich klubu Jeronýmem Tejcem a Tomáš Úlehla z ODS - se hlasování zdrželi.
Nejdříve plat, potom i mandát?
Část poslanců žádá ještě ráznější krok, totiž odebrání mandátu. Jde o návrh předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS), který však má již deklarovanou předběžnou podboru i z ostatních politických stran.
„To je změna ústavy, zatím leží v ústavně-právním výboru. Myslím, že na příští, červnové schůzi by mohla být také projednána,“ uvedl k možnosti odebrání mandátu ve Studiu 6 poslanec ODS Marek Benda. Změnu ústavy lze však podle něj úspěšně prosadit až od příštího volebního období.
Poslanec ODS Marek Benda normu komentoval ve Studiu 6:
Jenže možná výhrada, že norma není ústavní, platí i pro odebrání platu, připouští Benda: „Ale domníváme se, že je to mnohem menší zásah do práv poslance. Z tohoto hlediska věříme, že by u Ústavního soudu prošel.“
Právník Aleš Gerloch se přesto domnívá, že by bylo lepší, aby se změna týkala až nového volebního období, neboť by mohla být v rozporu s tzv. „legitimním očekáváním poslance“.
Tresty za neomluvené absence?
Předsedkyně poslanců VV Kateřina Klasnová neprosadila do novely to, aby o trestech zákonodárců za neomluvené absence rozhodovaly mandátové a imunitní výbory obou komor. Nejvyšším postihem měla být podle Klasnové ztráta celého měsíčního platu a paušálních náhrad.
Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová k tomu poznamenala, že chod dolní komory to nezlepší, neboť to nezabrání absencím poslanců „z pracovních důvodů“, tedy například kvůli jejich angažmá v regionálních zastupitelstvech.
„To si prostě musíme vybrat, kde chceme pracovat a co můžeme dělat. Nejsnadnější je se řádně omluvit a potom tady pro veřejnost vytvářet iluzi o tom, že zabráníme všemožným nešvarům, které souvisejí s docházkou,“ dodala Němcová ke Klasnové, která je také zastupitelkou Prahy 1.
Kromě Romana Pekárka, který ještě jako nepravomocně odsouzený nahradil koncem loňského roku ve sněmovně jednoho z rebelujících poslanců ODS, zatím žádný český zákonodárce k nepodmíněnému trestu odsouzen nebyl. Bývalý sociální demokrat David Rath je kvůli podezření z korupce ve vazbě, na soud čeká. I když je ve vazbě, na náhradách za loňský rok získal přes jeden milion korun. Stíhaní také Vlasta Parkanová (TOP 09), která byla obviněna ze zneužití pravomoci veřejného činitele kvůli nákupu letadel CASA pro armádu.
