Praha – Po celé ČR si lidé užívají první letošní víkend s příjemnými teplotami, na řadě míst i lehce pod 20 stupňů. Co způsobilo tak dlouhé čekání na teplejší počasí? Zejména silné proudění z Atlantiku, které s sebou nad střední Evropu přineslo chladný vzduch ze Skandinávie a Ruska. Průměrná teplota za poslední měsíc byla jeden stupeň pod nulou, podle klimatologa Jana Pretela ale letošní zima celkově nevybočovala z průměru. Neobvykle se pouze „přesunula“do pozdějšího termínu.
První jarní týdny, či spíše v doznívající zimě, vládly ulicím znovu teplé zimní kabáty. Právě posunutí do pozdější doby bylo podle Pretela hlavní zvláštností. Zima prý totiž nebyla výjimečně dlouhá a studená, pouze se o pár týdnů opozdila. „Ta zima nebyla tak strašná. Lidská paměť je malá, listopad byl velmi teplý, začátek prosince naopak mírně chladnější, konec prosince znovu mírně teplejší. Ona byla de facto standardní ta zima, akorát se nám posunula,“ říká klimatolog.
Ani samotný březen celkově nebyl nijak teplotně výjimečný, první dekáda měsíce byla totiž poměrně teplá. Poté ale nastaly čtyři týdny velmi chladného počasí, doplněného často i hustým sněžením. Období od poloviny března do 7. dubna bylo podle meteorologů dokonce nejchladnější za posledních 100 let. „Ano, statisticky v daném období to skutečně vyšlo velmi chladně, ale je třeba říci, že jaro zdaleka nekončí,“ dodává s úsměvem Pretel.
Letošní zima - hlavně teplotní výkyvy
Podle Pretela doprovázely letošní zimu a počátek jara teplotní výkyvy, často na některých místech i o 10 stupňů během několika dnů. A právě výrazné střídání teplot často budí dojem dlouhé, chladné zimy.
„Těchto výkyvů bylo opravdu hodně, kdy třeba během pěti dnů se ta teplota změnila o 10 nebo 15 stupňů. Bylo to vyvoláno tím, že cirkulace nad Atlantickým oceánem v letošní zimě nebyla tak docela normální, ale to neznamená, že se s ním nesetkáváme,“ zmínil Pretel s tím, že v posledním půlstoletí dochází v zimě čím dál častěji k výraznému kolísání teploty.
Příjemné teploty aktuálního víkendu zřejmě dlouho nevydrží. Konec dubna a začátek května totiž přinese další ochlazení. S pravděpodobností kolem 70 procent budou podle ČHMÚ průměrné teploty za příští čtyři týdny dohromady nižší než 11,2 stupně Celsia.
Zřejmě nejteplejší bude příští týden - od 15. do 21. dubna. Meteorologové odhadují, že teploty budou buď průměrné, nebo dokonce nadprůměrné. V dalších třech týdnech se už ale budou s nejvyšší pravděpodobností pohybovat pod průměrem. Nejnižší průměrné teploty byly v tomto období naměřeny v roce 1991, a to 7 stupňů Celsia. Naopak nejtepleji bylo v roce 2000, kdy průměr dosáhl 15,9 stupně Celsia.
