Mezinárodní letiště v Bratislavě odstartovalo kampaň zaměřenou na obyvatele jižní a východní Moravy. Nabídne jedenáct nových linek včetně destinací, kam se dřív létalo právě z Brna. Bratislavské letiště je pro turisty dobře dostupné po dálnici i vlakem. V Brně se zatím o nových pravidelných linkách pouze jedná.
Tomáš Toth letí do Sardinie. Z Hustopečí, kde žije, mu cesta na bratislavské letiště trvala něco přes hodinu. „Na letiště se dá v pohodě dostat autem i vlakem,“ říká. Právě na takové cestující tamní letiště cílí. Odstartovalo reklamní kampaň s jednoduchým úkolem: obyvatele jihu Moravy zklamané, že se z Brna prakticky nelétá, přetáhnout do hlavního slovenského města. Reklamy najdou na billboardech, tramvajích i v rádiu.
Bratislava láká na srozumitelný jazyk a komfort
Největším konkurentem je stejně dostupná Vídeň. Proto Bratislava láká hlavně na srozumitelný jazyk a komfort. „Tím, že jsme menší letiště, klidnější letiště, tak mohou cestovat bez nějakého velkého stresu, že zabloudí, že se někde něco stane,“ řekl obchodní ředitel Letiště M. R. Štefánika Bratislava Robert Zábranský.
Všechna tři letiště jsou jednoduše dosažitelná auty, terminály leží v blízkosti dálnic a přiléhají k nim parkoviště a parkovací domy. V Brně a Bratislavě zaparkují stovky aut, ve Vídni jde už o víc než dvacet tisíc míst na stání. Brněnské letiště spojuje s železničním nádražím autobusová linka, stejně jako v případě Bratislavy.
Na vídeňské letiště se mohou lidé dostat i vlakem. Cestující z jihu Moravy navíc přímo před terminálem vystoupí z pravidelné linky dálkového autobusu. „Vídeň je stále od Brna blíž než například Standsted od Londýna. Myslím si, že když cesta na letiště trvá do dvou hodin, tak to je adekvátní,“ říká ekonom Filip Hrůza a dodává, že Brňané proto berou Vídeň také jako domácí letiště, a to hraje v neprospěch Brna.
Brno o Eindhoven přišlo, Bratislava ho nabízí
Stejně jako kdysi z Brna, i z Bratislavy létají hlavně nízkonákladové linky a chartery. Celkem do čtyřiceti pěti destinací. Například i do nizozemského Eindhovenu – nové destinace, kterou ještě nedávno obsluhovalo Brno.
Primátor Brna i jihomoravský hejtman chtějí, aby z Letiště Brno létalo dalších pět linek – do Itálie, Španělska, Belgie nebo Ukrajiny. Měli dohodu s rumunskou společností, tam však neuspěli a šanci teď vidí u jiné, jejíž jméno nechtějí říct. „Já jsem optimista, věřím, že budou nové linky ještě v letošním roce,“ uvedl brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). „Předpokládám, že od října by se mohlo začít létat,“ doplnil hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek (za ANO).
Brněnské letiště drží nad vodou charterové lety
Nové pravidelné linky se v Brně zatím prosadit nepodařilo. To, na čem stojí ekonomika tamního letiště, je podle finančních analytiků především charterová doprava, tedy sezonní lety do turistických destinací. Celkem jich je dvacet pět. „Letos máme tři nové charterové destinace. Na Kanárské ostrovy, do Spojených arabských emirátů a do Španělska,“ vyjmenovává vedoucí přepravního provozu Letiště Brno Radek Lang.
Denně z Brna odletí až patnáct charterových letů. „V letošní letní sezoně jsme zaznamenali až čtyřicetiprocentní nárůst těchto letů ve srovnání s loňskou letní sezonou,“ spočítal Radek Lang. Charterové lety jsou momentálně to jediné, co může brněnské letiště udržet nad vodou a letadla pak ve vzduchu.
Ve srovnání s ostatními letišti v České republice, s výjimkou Prahy, provozuje aktuálně nejvíc pravidelných linek ostravské letiště, odkud se létá do čtyř měst. Nejhůře je na tom letiště v Karlových Varech, odkud se létá jen do Moskvy. Brno ale právě díky charterovým letům odbavilo nejvíc cestujících, čtyři sta sedmdesát tisíc lidí.
- Ostrava: 324 tisíc
Brno: 470 tisíc
Pardubice: 88 tisíc
Karlovy Vary: 21 tisíc
