Lékařská komora hrozí ústavní stížností

Praha - Česká lékařská komora se chce obrátit na Ústavní soud, pokud nebude v úhradové vyhlášce ministerstva na příští rok výjimka z pokut za překročení finančního limitu pro péči. Nechce, aby zdravotní pojišťovny pokutovaly lékaře, kteří při léčbě podle zásad medicínské vědy spotřebují více peněz. Sjezd ČLK uložil představenstvu, aby v případě, že úhradová vyhláška vyjde bez tohoto ochranného ustanovení, požádalo prostřednictvím krajů, poslanců či senátorů Ústavní soud o posouzení ústavnosti vyhlášky.

„Není možné, aby lékaři o své vlastní vůli bez zákonného zmocnění omezovali nároky pacientů. Lékař nemůže být trestán za to, že léčí lege artis,“ argumentuje prezident ČLK Milan Kubek.

Podle ministra je ale většina lékařů schopna mít výdaje pod kontrolou a v době zdravotnické krize dávat pacientům jen to, co je nezbytné. Těm, kteří ale limity záměrně nerespektují, odmítá dát ještě větší prostor. Navíc pojišťovny sankce neuplatňují tak tvrdě, jak by mohly. „Vždy se snažíme zohlednit relevantní důvody, nemůžu se ale připojit k tomu, že bychom se bez nich obešli,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Vyhláška podle něho dává lékaři prostor, aby pojišťovně vysvětlil zvýšené náklady.

2 minuty
Reportáž Markéty Šenkýřové
Zdroj: ČT24

Pokuty jsou podle pojišťoven i ministra prevencí a resort se jich vzdát nehodlá. „Je snaha udělat je rozumnější se zábranami, aby nebyly katastrofické pro lékaře, kteří nemohou mít výdaje pod kontrolou,“ dodává Heger.

Ministr: Odejít chce na 7000 lékařů

Situace ve zdravotnictví se podle Hegera dramatizuje. Už zhruba 7000 z 16 000 nemocničních lékařů je podle jeho informací připraveno podat na konci roku výpověď. I když jim ministr nemůže zvýšit platy hned, chce jim dát alespoň perspektivu jejich růstu. Ve středu o tom bude jednat s premiérem Petrem Nečasem (ODS).

Komora se postavila za ministra

Lékařská komora podpořila ministra zdravotnictví a nabídla mu spolupráci na reformních krocích. Jeho případné odvolání by nepovažovala za řešení problémů zdravotnictví, ale naopak za důkaz toho, že vláda problémy zdravotnictví řešit odmítá. Usnesení schválilo 240 delegátů pražského sjezdu, dva byli proti, sedm se zdrželo.

Hegera, který čelí kritice spolustraníků i koaličních partnerů kvůli nedostatečné razanci a pomalému postupu při přípravách reformy, by mohl podle mediálních spekulací nahradit dosavadní ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). „Ministr Heger měl a má plnou podporu své strany. O jeho odvolání nikdo nikdy nejenom nemluvil, ale ani nepřemýšlel, stejně o jakýchkoliv jiných personálních změnách ve vládě týkajících se ministrů za TOP 09,“ prohlásil první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Spekulace o tom, že se uvažuje o Hegerově odvolání, označil za „velmi úsměvné drby“, které šíří „politická konkurence“.

NE Julínkovým zákonům

ČLK zásadně odmítla, aby se základem zdravotnické reformy staly zákony připravené exministrem Tomášem Julínkem (ODS), a nabídla pomoc při tvorbě nových zákonů. Požaduje zvýšení výdajů na zdravotnictví, zejména zvýšení platby státu za děti, důchodce a nezaměstnané. Sjezd podpořil záměr ministra omezit rozsah zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Požaduje vytvoření dohodovacího řízení o úhradových standardech za účasti ČLK s cílem vytvořit prostor pro komerční připojištění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...