Praha - Podle novely autorského zákona, kterou dnes schválila vláda, budou mít čeští hudebníci autorská práva ke svým nahrávkám o dvacet let déle. Podle autorů novely se tak vyřeší situace některých umělců, zvláště studiových hudebníků, kteří ve svém pozdním věku přicházejí po uplynutí ochrany o významné příjmy z populárních nahrávek, na jejichž vzniku se v mládí podíleli. Sporná je naopak ta část novely, která se zabývá díly, která vytvořilo více autorů společně. Doba pro uplynutí práv se totiž začne počítat až od smrti posledního z nich, a to i v případě, že autorská práva některého ze spoluautorů mezitím už vypršela… znovu by tak autorská práva získal třeba i Antonín Dvořák k opeře Rusalka. A to i přesto, že už je po smrti více než sto let.
Do českého právního řádu by měla být novelou přenesena směrnice EU, která prodlužuje dobu ochrany práv hudebníků k jejich nahrávkám z 50 na 70 let. Stejně tak prodlužuje práva nahrávacím společnostem. Zpěváci a muzikanti by tak ani v pozdním věku neměli přijít o příjmy ze starších nahrávek.
„Duševní vlastnictví má právo na ochranu stejně jako každé jiné vlastnictví, ač je specifické. Představte si, že byste si postavili dům a po padesáti letech by vás – nebo vaše potomky – z toho domu vystěhovali, jen z toho titulu, že jste si ho už prostě dost užili,“ komentoval novelu zpěvák a právník Janek Ledecký. „Zákon řeší jen drobné kosmetické úpravy a je pozadu za reálným životem, jak už to u takových norem bývá,“ dodal zpěvák.
„Obživnou“ autorská práva na Rusalku?
Změnit by se také mělo počítání doby ochrany práv u hudebních děl s textem, která vznikla pro společné užití, třeba skladeb populární hudby, oper nebo muzikálů. Doba ochrany v těchto případech neskončí dříve než 70 let po smrti toho z autorů u takto spojených děl, který zemře nejpozději. Pokud ale bude existovat ochrana práva přeživšího autora, začne znova platit doba ochrany toho, který byl již mezitím volným, nechráněným autorem.
Například skladatel Jaroslav Ježek tak bude v případě uvedení skladeb vytvořených ve spolupráci s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem znovu chráněn. Sedmdesátiletá doba majetkové ochrany autorských práv trvá pro tvorbu Voskovce a Wericha až do roku 2050 – tedy sedmdesát let od jejich smrti.
Jenže kvůli novele autorského zákona by teď přestala být volně dostupná třeba i Dvořákova Rusalka. Od smrti libretisty Jaroslav Kvapila - který je spoluautorem díla - totiž ještě 70 let neuplynulo. „Když má dílo dva autory, tak se počítá doba ochrany až od toho, který umře nejpozději. Je tedy například možné, že 'obživne' kopírovací monopol na Rusalku, tedy hudbu, která už je dneska dávno volná, protože Dvořák umřel 1903. A budou se muset platit poplatky OSA,“ vysvětlil místopředseda Pirátské strany Jakub Michálek.
Původně měla být novela autorského zákona mnohem obsáhlejší. Několik desítek lidí na ní pracovalo čtyři roky. Někteří z nich s touto verzí zákona nesouhlasí. Podle ministerstva byla ale konečná verze příliš komplikovaná, proto se ji rozhodli seškrtat. „K některým částem byly předloženy v rámci připomínkového řízení poměrně zásadní negativní připomínky,“ uvedla Adéla Faladová z odboru autorského práva ministerstva kultury.
Ministerstvo tak splnilo zadání od Evropské unie. Do novely zákona zapracovalo jen dvě bruselské směrnice. Zbylou část bude opět ladit s odborníky. Zefektivnit zákon si jako svůj cíl vytyčila Nečasova vláda hned po volbách. Autorské organizace se teď ale bojí, že ani Alena Hanáková - už druhá ve vedení resortu kultury - tuto práci nedokončí.
