Praha - Supermoderní pražské protonové centrum na léčbu rakoviny zeje prázdnotou. VZP odmítá vydávat miliardu ročně na projekt, který schválil někdejší nucený správce pojišťovny Antonín Pečenka. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uvedl, že je pětkrát dražší než konvenční ozařování. Podle viceprezidenta České lékařské komory Zdeňka Mrozka by větší podporou specializované metody léčby došlo k omezení ostatních odvětví zdravotnictví. O protonovém centru natáčeli Reportéři ČT.
Léčba rakoviny protony je pětkrát dražší, tvrdí ministr Heger
Protonové centrum v Praze na Bulovce je otevřeno od loňského prosince. Moderní klinika na léčbu rakoviny má však pouze dva pacienty. A jejich počet se jen tak nezvýší. Zařízení za více než čtyři miliardy nemá smlouvu se zdravotními pojišťovnami v čele s VZP, ta se jejímu uzavření brání. Smlouvu o smlouvě budoucí a závazek platit miliardu ročně totiž za VZP v roce 2006 uzavřel bez vědomí správní rady tehdejší nucený správce VZP Antonín Pečenka během jednoho měsíce, kdy disponoval pravomocí správní rady. „Já jsem si uvědomil, že mohu něco udělat pro to, aby tady protonové centrum bylo. Nic jiného v mém přemýšlení nebylo,“ dodal Pečenka.
V Evropě je zatím pět protonových center, na celém světě 38 a budují se další. Jejich srdcem je pod zemí umístěný jaderný cyklotron, vysokofrekvenční protonový urychlovač. Protonový svazek je transportním systémem dopraven do těla pacienta. Předností oproti běžnému ozařování fotonovým paprskem je přesnější dávkování a zacílení záření. Léčba je vhodná například pro nádory u dětí, nádory očí a rakovinu prostaty.
Leoš Heger
Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) pokládá jeho úřad protonové ozařování za rozvojovou technologii, která by mohla být ve velmi úzkém spektru nasmlouvána s pojišťovnami a zkoumána. Heger chce, aby se k novým technologiím dostali pacienti, kteří to opravdu potřebují. „To systém zvládne, ale těžko by zvládl, kdyby se tak začala léčit většina běžných nádorů,“ shrnul ministr.
„Bojíme se, že by zde došlo k omezení léčby většího množství pacientů na úkor super specializované léčby, které se však bude dostávat pouze menšímu počtu pacientů,“ uvedl Mrozek. Uvítal by také, kdyby ještě před vybudováním centra byla vypracována ekonomická a medicínská analýza, zda by jedna klinika nepokryla svou působností více států.
Smlouva podepsaná nuceným správcem je však závazná. „Nucený správce je jako prodloužená ruka ministerstva zdravotnictví oprávněn během nucené státní správy činit jakékoliv právní úkony v postavení ředitele a správní rady bez omezení. I v případě, že by postup nuceného správce byl nestandardní, tak se takový postup nedotýká platnosti smlouvy a VZP je smlouvou vázána,“ potvrdil právník Rozhodčího soudu při IAL SE Luděk Lisse. Podle Hegera neměl Pečenka pravomoc smlouvu stvrdit. Nebylo vypsáno výběrové řízení, přestože již v zákoně byla tato povinnost uvedena.
Majitelé centra, podnikatelé v reklamě a realitách Václav a Pavel Laštovkové, již nyní v českých onkologických centrech nabízejí léčbu na své klinice s tvrzením, že ji celou zaplatí VZP. „Paradoxní na tom je, že nucený správce, který se měl starat především o stabilizaci VZP, ji zavázal placením péče v objemu zhruba jedné miliardy korun ročně,“ sdělil mluvčí VZP Jiří Rod. Po necelých dvou letech Pečenka začal v centru, se kterým za pojišťovnu podepsal miliardový obchod, pracovat jako projektový manažer. Že by šlo o střet zájmů, odmítá.
České republice navíc hrozí další mezinárodní arbitráž. Do výstavby kliniky investovala společnost Immorent, která patří do skupiny Erste Group. Ta více než čtyři miliardy korun poskytla právě na základě smlouvy o smlouvě budoucí s VZP. Pokud nebude spor ze strany ministerstva zdravotnictví vyřešen smírnou cestou, může se firma domáhat svých nároků v rozhodčím řízení.
Protonové centrum na léčbu rakoviny bez pacientů (zdroj: ČT24)