Horní parlamentní komora podpořila novelu, podle které lidé nebudou muset dokládat za nynější čtvrtletí příjmy kvůli sociálním dávkám. Změny nebudou mít dopady na státní rozpočet, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident. Senátoři měli na programu březnové schůze také zahrádkářský zákon, který podle dohody odmítnuli a vrátili zpátky do sněmovny.
„Úředníci nebudou příspěvky na bydlení a na péči a přídavky na dítě přepočítávat, lidé budou dostávat podpory v dosavadní výši,“ vysvětlila ministryně. Novela má podle Maláčové hlavně omezit kvůli koronavirové krizi osobní kontakt klientů s úředníky. „Případnou novou žádost lze zaslat například mailem, poštou nebo datovou schránkou,“ uvedla Maláčová na Twitteru.
Obdobný zákon platil už loni na jaře a také na podzim. Opatření mělo ulevit úřadům práce, které měly výpadek počtu pracovníků. Řada úřednic a úředníků byla totiž na ošetřovném, na nemocenské nebo v karanténě.
Lidé, kteří pobírají některé dávky, musí úřadům práce v běžné situaci dokládat své příjmy a další skutečnosti každé tři měsíce. Potřebné dokumenty musí dodat za skončené čtvrtletí do konce prvního měsíce dalšího kvartálu. Pokud to neudělají, vyplácení pomoci od státu se zastaví. Pokud by potvrzení neposkytli ani do konce daného čtvrtletí, o dávku by přišli. Podklady úředníci přezkoumávají a podle nich výši příspěvků či přídavku upraví.
Národní plán obnovy
Senát projednal také Národní plán obnovy, který má sloužit jako podklad pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Někteří senátoři ho označují za sbírku nápadů bez jasného zacílení. Poslanci se kvůli němu sejdou příští pátek. O svolání mimořádné schůze požádala skupina poslanců z části opozice i koalice. Chtějí slyšet, jak hodlá vláda peníze využít.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v Senátu uvedl, že připraveno je 172 miliard korun, i když původně se předpokládala částka o deset miliard vyšší. Plán je rozdělen do několika oblastí, které by z něj měly být financovány. Velká část je určena na digitalizace, další peníze půjdou na fixní infrastrukturu, vědu, výzkum, inovace či vzdělávání. Podporu by měla získat i zdravotní prevence.
Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení Národního plánu obnovy duben. Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.
Horní komora zároveň schválila vládní předlohu, která reaguje na evropské nařízení ke kontrole dovozu některých nerostů z oblastí konfliktů. Nařízení má za cíl potlačit možné financování ozbrojených nebo vykořisťovatelských skupin z výnosů z obchodu s těmito nerosty. V Česku bude mít kontrolu na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu. Předlohu dostane k podpisu prezident.
Ministerstvo mimo jiné povede veřejný seznam kontrol dovozců například cínu, tantalu, wolframu a zlata z rizikových oblastí. V případě potřeby bude ukládat nápravná opatření.
Alternativní tresty
Horní komora vrátila k opětovnému posouzení poslancům širší úpravy trestního řádu a trestního zákoníku. Odložit chce uzákonění terapeutických programů pro rizikové řidiče, aby se stihly připravit. Senát také navrhl rozšířit okruh obětí trestných činů s právem postavení zranitelné oběti.
O terapeutické programy pro rizikové řidiče se svedl v Senátu spor. Ústavně-právní výbor je navrhoval z novely úplně vypustit. Podle senátorky Hany Žákové (za STAN) má ministerstvo dopravy připravenu novelu s edukačními programy pro řidiče. Terapeutické programy, jak se dostaly do předlohy ve sněmovně, obsahují podle ní nepřesnosti a mohly by hrozit žaloby na stát.
Senátní plénum ale nakonec dalo přednost pozměňovacímu návrhu Tomáše Goláně (ODS), podle kterého by programy měly být zavedeny až od července 2023 místo od ledna příštího roku. Goláň tvrdil, že ministerstvo dopravy sice chce jiný systém, ale dosud žádný nepředstavilo. „Prevence je lepší než sankce. Represe řidiče neodrazuje,“ uvedl.
Novela se týká zejména alternativních trestů. Zavádí ale také trestnost komerčního šíření materiálu k propagaci národního socialismu a dalších podobných hnutí. Zakotví rovněž stálou zbraňovou amnestii.
Kybernetická bezpečnost
Senátem také prošla novela, podle níž se o kybernetickou obranu Česka bude starat Vojenské zpravodajství, tedy armádní tajná služba. Vojenští zpravodajci získají v krajních případech i právo ke kybernetickému protiútoku. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Zpravodajci dostanou pravomoc umísťovat do určených bodů veřejných komunikačních sítí detekční prostředky. Po sněmovních úpravách zákon umožní dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až poslední možností.
Sněmovna umožnila Vojenskému zpravodajství také předávání jeho poznatků a vydávání varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě. Kvůli novému úkolu bude moci armádní tajná služba přijmout i lidi, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro příslušné služební místo.
Zahrádkářský zákon
Horní komora se v závěru jednání zabývala návrhem zahrádkářského zákona. Po několikahodinové diskuzi, ve které se senátoři přeli o potřebě tohoto zákona, se rozhodli vrátit jej zpět do Poslanecké sněmovny s návrhem změn. Vypustit z něj chtějí mimo jiné úpravu pachtovní smlouvy nebo pasáž o kulturních hodnotách zahrádkářství.
Senátoři na podporu zákona obdrželi petici, kterou vyvolal Český zahrádkářský svaz a kterou podepsalo víc než 23 tisíc lidí. Předseda svazu Stanislav Kozlík řekl při projednávání petice senátorům, že pozměňovací návrhy boří koncepci zákona a úsilí jeho předkladatelů obrátí vniveč. Kritici zákona poukazovali například na to, že zahrádkáři fungovali dosud a nepotřebovali na to žádný zákon.
Zákon má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. Definuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Upravuje možnost Státního pozemkového úřadu nebo obcí přenechat pozemky k zahrádkářské činnosti.
Na programu březnové schůze měli senátoři také novelu zákona o potravinách, která by měla stanovit kvóty na české potraviny. Horní komora by ji měla podle dohody zamítnout. K důvodům patří to, že čeští zemědělci by nebyli schopni naplnit některé z těchto kvót, které jsou navíc v rozporu s právem EU. Ve středu už však senátoři návrh projednat nestihli.
