Praha - Na setkání šéfredaktorů několika médií s premiérem Janem Fischerem a ministrem pro lidská práva Michaelem Kocábem kvůli náhubkovému zákonu se zástupci obou stran dohodli na vytvoření expertní skupiny. Ta by měla připravit připomínky a vláda by pak ve spolupráci se zástupci médií měla vypracovat novou zásadní novelu zákona, který platí již od začátku dubna. Konečné rozhodnutí bude na vládě vzešlé z předčasných voleb. Poprvé by se měla skupina sejít 20. června a koordinovat ji bude ministr Kocáb.
„Začal se razit třetí tubus tunelu. Prvním byla senátorská iniciativa směřující k Ústavnímu soudu, druhým byla včerejší poslanecká iniciativa, která směřuje k novele zákona s ohledem na veřejný zájem uveřejňování informací, a třetí, na kterém jsme se dohodli dnes. Vznikne expertní skupina sestavená ze zástupců nejvýznamnějších médií v České republice, která bude formulovat připomínky. Postoupí je pak vládě a ta následně připraví legislativní podklady k tomu, aby mohla vzniknout další zásadní novela tzv. náhubkového zákona,“ řekl po schůzce šéfredekator zpravodajství České televize Michal Petrov.
Takto vzniklou novelu tzv. náhubkového zákona by měla připravit vláda Jana Fischera, ale konečné rozhodnutí bude na vládě následující, tedy vládě vzešlé z předčasných voleb na podzim tohoto roku. „Dohodli jsme se s pány šéfredaktory, že budeme v kontaktu, oni utvoří expertní skupinu a pan ministr Kocáb se potom ujme koordinace,“ popsal dohodu premiér Fischer.
„Nakonec jsme se domluvili, že tento zákon zůstane tady na vládě v šuplíku jako jakési politické dědictví této vlády. A my se potom po předčasných volbách budeme nové vlády ptát, co je s tím zákonem,“ uvedl šéf zpravodajství TV Nova Martin Ondráček. „My všichni za média jsme řekli, že si pohlídáme, zda to nová vláda skutečně zohlední a jak bude celý ten legislativní proces probíhat,“ uvedl šéfredaktor Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Alexandr Pícha.
Média zákon kritizují nejen kvůli tomu, co všechno zakazuje. Vadí jim také vysoké tresty za jeho porušení. „Až pět let vězení je opravdu víc než za šíření dětské pornografie,“ míní zástupce šéfredaktora MF Dnes Michal Musil. „Místo toho, aby se kriminalizovali ti, kteří odposlechy vynášejí, tak se kriminalizují ti, kteří s těmi odposlechy nakládají,“ uvedl šéfredaktor Michal Petrov a upozornil, že novináři mohou být trestně stíháni i v případě, že zveřejní pravdivé informace, nikoli lži.
Vládou včera prošel návrh novely zákona, podle které by bylo možné některé informace zveřejnit. Ale pouze ve veřejném zájmu. Návrh je podle vlády důležitým kompromisem. Kabinet k němu připravil i několik připomínek, které mají zachovat zvýšenou ochranu poškozených, kteří jsou mladší 18 let, i těch obětí, vůči nimž byl spáchán trestný čin kuplířství, šíření pornografie, trestný čin proti životu, zdraví či proti lidské důstojnosti nebo trestný čin proti rodině a mládeži. Poslanci by o návrhu mohli hlasovat ještě před předčasnými volbami, nejpozději během září.
Osud novely je však nejistý. Autoři navíc spoléhají na zrychlené projednání. „Hypotetické možnosti tady ještě jsou, takže to minimálně zkusíme a uvidíme, jak to dopadne,“ řekl spoluautor novely poslanec František Bublan. „Já věřím, že řada poslanců, kteří si ani neuvědomovali ty dopady, tak budou moci přispět k tomu, že se ten problém odstraní,“ řekla další spoluautorka poslankyně Kateřina Jacques.
Proti náhubkovému zákonu se postavilo také 34 senátorů, kteří před několika dny podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých jeho částí.
Podle sociálnědemokratického poslance Františka Bublana má veřejnost právo vědět o tom, jestli je politik zapleten do nějaké korupční kauzy nebo do nějakého trestního řízení. Naopak poslanec Marek Benda s uveřejňováním klíčových faktů nesouhlasí. „To neznamená, že když policie a jednotliví novináři nedokážou někoho usvědčit, že ho můžou svévolně skandalizovat,“ řekl Benda. Na zformulování hlavních výtek k tzv. náhubkovému zákonu mají zástupci českých médií necelý měsíc.
