Zástupci Státní veterinární správy začali testovat prasata chovaná ve společnosti Zemet na Zlínsku. Opatření souvisí s potvrzeným výskytem afrického moru prasat u dvou divočáků nalezených u zlínské nemocnice. V oblasti také začala platit mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nákazy.
Státní veterinární správa vymezila na Zlínsku takzvané zamořené území v kruhu o poloměru deset kilometrů od nálezu divočáků. Firma Zemet je největším chovatelem domácích prasat, který do okruhu kolem nálezu spadá. Na 5000 zvířat chová na farmách v Sazovicích a Mysločovicích.
V ochranné zóně se nesmí lovit a krmit divoká prasata, dále musí myslivci aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. „Firma Zemet svoje vepříny postříkala desinfekcí. Opatření platí i pro malochovatele. I oni musí nahlásit všechna prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divokými prasaty,“ řekla redaktorka České televize Vendula Březinová. Pokud opatření poruší fyzická osoba, hrozí jí pokuta až 50 000 korun, u právnické osoby nebo podnikatelů je pokuta až dva miliony.
Obce ve vymezeném desetikilometrovém území kolem nálezu divočáků začínají se soupisem prasat. „Potřebujeme mít představu o počtu zvířat, která jsou vůči nákaze vnímavá,“ vysvětlil Petr Majer ze Státní veterinární správy.
„Ve středu v hospodářství odebereme vzorky, ze kterých zjistíme, zdali se v chovu nevyskytuje africký mor prasat. Je to naše povinnost, riziko nákazy tam je,“ řekl Petr Majer. Počet prasat, která bude nutné na přítomnost nákazy africkým prasečím morem otestovat, Majer neupřesnil. Odebrané vzorky budou zaslány do Státního veterinárního ústavu v Praze, kde je odborníci vyhodnotí. Výsledky mají být známy do několika dnů.
Od pondělí se desetikilometrové pásmo rozšíří na celý okres Zlín. Opatření proti šíření nemoci už přijali i veterináři v Rakousku. Slovensko pak zakázalo dovoz masa a zvířat ze Zlínského kraje.
Hromadný odstřel divočáků se neplánuje
Hromadný odstřel divočáků se neplánuje, do oblasti by se podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda pouze nastěhovala jiná divoká prasata. Českomoravská myslivecká jednota i přes to v úterý vyzvala své členy k odlovu divokých prasat, aby se choroba nerozšířila. Zákaz lovu je v ohnisku nákazy standardní postup, který je aplikován na základě veterinárních předpisů pro ostatní nákazy.
Myslivci na Zlínsku se budou podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Zlín Zdeňka Hluštíka řídit nařízením veterinářů. Hluštík ve středu řekl, že systematické pročesávání lesů se neplánuje. „Pokud ale my nebo psi ucítíme nějaký zápach padlé zvěře, tak ji dohledáme a budeme hlásit veterinární správě,“ řekl Hluštík. Uhynulá zvířata se podle něj v horku rychle rozkládají a jsou výrazněji cítit.
Zlínská zoo nepouští prasata do venkovního výběhu
Na informace o africkém moru prasat reagovala zlínská zoologická zahrada, která také spadá do desetikilometrové zóny. Její veterinář už jednal o opatřeních s veterinární správou. Jediným opatřením zatím je, že prasata savanová zůstala zavřená a nebudou pouštěna do venkovního výběhu.
Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé. Nakažlivou chorobu přenášejí volně žijící zvířata. Nákaza není nebezpečná pro lidi, objeví-li se ale v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky utratit a vyhlásit ochranné pásmo. V něm se musí dodržovat mimořádná veterinární opatření.
Veterináři byli z výskytu moru v této oblasti překvapeni. Na Slovensku ani v jižním Polsku se podle nich nemoc neobjevila. Kde se divočáci nakazili, zvěrolékaři nevědí. Dlouhodobě ale upozorňovali, že ohnisko choroby bylo loni například v sousedním Polsku, kde se ale šíření podařilo zastavit. Onemocnět mohou prasata domácí i divoká všech věkových kategorií. Veterináři proto už dříve zahájili monitoring divokých prasat, vyšetřovali uhynulá zvířata.
Africký mor prasat se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Vakcinace neexistuje. Inkubační doba by měla být podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda tři až pět dní.
